HafBezObav.cz
05. Duben 2020, 10:14:57 *
Vítej, Host. Prosím přihlaš se nebo se zaregistruj.
Nedostal jsi svůj aktivační email?

Přihlaš se uživatelským jménem, heslem a délkou sezení
Novinky:
 
  Časopis Výcvik   Domů   Nápověda Vyhledávání Přihlásit Registrovat  
Stran: 1 ... 3 4 [5] 6 7 8   Dolů
  Tisk  
Autor Téma: troufalost  (Přečteno 16398 krát)
0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.
Iva_p
Dogus Suprus
*

Karma: +149/-50
Offline Offline

Pohlaví: Ženské
Příspěvků: 9.789


Ellie, Cassie a Melounek


Zobrazit profil WWW
« Odpověď #60 kdy: 03. Září 2009, 14:32:21 »

U nás venčí jeden pán yorka zásadně s boudičkou. Jakmile zahlédne v dálce jakéhokoliv psa, tak boudičku sníží a psík si vyskočí  Roll Eyes
Zaznamenáno

Barushka
Dogus Suprus
*

Karma: +78/-42
Offline Offline

Příspěvků: 7.931


Ferďásek vocásek


Zobrazit profil
« Odpověď #61 kdy: 03. Září 2009, 14:38:59 »

U nás venčí jeden pán yorka zásadně s boudičkou. Jakmile zahlédne v dálce jakéhokoliv psa, tak boudičku sníží a psík si vyskočí  Roll Eyes

A to je přesně ono o čem je řeč
Zaznamenáno

"Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl a je, tak má být to, co je a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je."
J.Werich
Adélka Mojžíšová
Třída dorostu
*

Karma: +0/-0
Offline Offline

Příspěvků: 10


Zobrazit profil
« Odpověď #62 kdy: 03. Září 2009, 14:49:19 »

Tak já teda nevím, jestli mám víc štěstí a nebo rozumu, ale mám trpasličí pudle (no, je to vořech, ale vypadá jako trpasličí pudle), od štěněte si hraje jak s jinými mrňousky, tak se psy velkých plemen a vždy všechno v pohodě..jo, někdy když vidím při hře strach, tak se do toho vložím a hraju si s nima:o))
Zaznamenáno
radecha
Strážný Pes
Dogus Suprus Maximus
*

Karma: +484/-301
Offline Offline

Pohlaví: Ženské
Příspěvků: 30.406

Bačice, Kožka a Mordera


Zobrazit profil
« Odpověď #63 kdy: 03. Září 2009, 14:52:16 »

Tohle si právě myslim, že neni pravda.. Teda aspoň u typů lidí, který s těmahle pinďatama potkávam já, tzn. nepejskaři, lidi, co neřeší, jak psa socializovat a jak vychovávat.. Nic si nezjistí, nikde se neporadí a pak se v lepším případě diví, že pes je takovej "hrdina", v horším si ničeho nevšimnou Ti, jak jsem už psala, maj psa jako doplněk a nosí ho protože je to in a už si neuvědomujou, že tim z něho toho asociála dělaji - o tom jsem pochopila, že tohle téma je.. Jen ty pořád mluvíš o jistotě přivolání atd. To je jasný, že když se na mě bude řítit cizí pes, tak toho svýho dle potřeb a možností zabezpečim, ale nebudu ho přece schovávat před celym světem

Mluvim, protože to je základ. Pokud ostatní psi nejsou zvladatelní, asi s nima nechá pidipsa dovádět jen blázen (nebo člověk, který netuší, jak taková hra může skončit).
Zaznamenáno

Marek p.
Host
« Odpověď #64 kdy: 03. Září 2009, 15:03:30 »

Každej má svou pravdu Smiley
Zaznamenáno
Marek p.
Host
« Odpověď #65 kdy: 03. Září 2009, 15:14:53 »

Já se k tomu ale prostě musim vyjádřit.

Myslím, že je to všechno úplně individuální...znám super toyíky, co s námi chodí ven a není problém. Pak bohužel znám pár majitelů, co ze svých pinďátek udělali obyčejný srací panenky, když to tak řeknu. Doma mají bednu pro kočky, či plínu, nechodí vůbec ven (jen v té ruce, či tašce) a pes se pochčije, jakmile uvidí cokoli živýho. Z takových "psů" je mi zle, ani pohladit to nemůžu...
Takže stejně, jako můžeme potkat naprosto rozloženýho toye, můžeme potkat čoklika, co by ho ušlapal, roztrhal, ale stejně tak i můžeme potkat toyíka kápa, kterej vedle sebe bude mít hovádko, který než aby na něj šláplo, zlomí si nohu a bude jim oboum fajn....

Každopádně vim, že já mít třeba čivavku, je to největší rozmazlenej parchantík vůbec...Kike uteče, když se se mnou nechce mazlit. Mimí by nemělo šancu Grin Grin Grin
Zaznamenáno
petrb
Dogus Maximus
*

Karma: +44/-17
Offline Offline

Příspěvků: 10.092

Víc než kámoš...


Zobrazit profil
« Odpověď #66 kdy: 03. Září 2009, 15:22:43 »

Tak trochu litánií s odbočením od tématu zase na všechny ty odpovědi tady ….

No, nejen malý jorkšírek může být pošlapán. Stačilo mi, když mýho 2 měsíčního ovčáka pošlapala dvouletá retrívřice. Štěně jsem vedla na vodítku, zeptala se, zda-li je fenka klidná, jestli se mohou psi pustit, majitelka mne ubezpečila, že ano, já pustila štěně, ona fenu, fena začla po psovi dupat, válet ho, válcovat (když to píšu, tak tím myslím doslova dupat, válet ho, válcovat), štěně řvalo, majitelka stála, já nakonec musela servat cizího psa z mýho štěněte (a to se asi majitelka hodně bavila, neb než se mi to podařilo, trvalo to vskutku dloooooouho a vypadalo to rovněž úúúúúúžasně. Když jsem jí fenu předala a začla uklidňovat moje ječící štěně se slušným dotazem, proč tedy jako kecá, že má psa klidnýho, když je to rapl, stačilo říct a psy jsme pouštět nemuseli  a proč si ho tedy nechytí, když tohle dělá, sdělila mi, že jsem kráva hysterická a že jsem si pořídila rovněž hysterický plemeno, kerý se může pos….. když na něj někdo dupne a jestli si tohle nenechám líbit od všech psů okolo, vyroste mi ze štěněte kretén, poněvadž socializace s klidnýma psama je k hov…… Kvůli ní by se to málem stalo.
Velmi jsem jí poděkovala. Předem za to, že byla první velkou kapkou v problémech s mým psem.
Když jsem tuto majitelku s fenou potkala po dvou letech a můj pes se z feny moh zcvoknout láskou, myslela jsem, že ho odvedu do útulku…. Majitelka si nepamatovala. Ale já jo. Fena byla zběsilá stále a mě bylo sděleno, že na dvouletého psa je ten můj tedy nějakej divnej a hlavně jistě nemocnej se štítnou žlázou, když nelítá, neskáče 3 metry vysoko a dokonce poslechne. No nic.

No, tím chci říct, že vskutku není zas až tak pochybné vžít se do situace majitelů maličkých plemen, zvláště nováčků a hlavně do jejich strachu. Pakliže jsem už nějakej pátek pejskař a psovi se fakt věnuju, částečně třeba i odhadnu, jak se druhej pes chová, s jakým úmyslem se blíží apod., když jsem ale úplně novej majitel pejska, nepoznám nic a navíc mohu mít vyslechnuté různé tragické případy a skutečně se doopravdy bojím. Navíc velké množství majitelů malých psů se méně či více obává psů velkých a vskutku nechtěně toto na své psy přenese.  Na druhou stranu pustit takové maličké štěně mezi ostatní psy u nováčka může způsobit, že si novátor štěňátko nechá sežrat nebo zmrzačit na první procházce jen proto, že mu někdo řek – NIKDY psa neber do náruče…. I tací jsou.

Takže opatrnost je na místě, odhad důležitým plusem, maličkého psa neberu do náruče preventivně, ale dle nebezpečnosti situace, kterou předvídám, což dělám tak, že když venčím, věnuju se psovi a sleduju okolí, nikoliv kecám s kámošem či kámoškou a zjistim, že je u mýho psa jinej, až když je půl metru vode mě… No a opakuji, že všude, v každé čtvrti se dá najít někdo, kdo má psa úměrného velikostí a s klidnou povahou na socializační pokusy a nápravu či na přátelství kratší či delší a v případě, že se nehodlám družit s každým, pak
 v č a s   (myslím včas) odbočím z trasy, abych se nemusela ani bát, ani svému psovi zakazovat kontakt s druhým. Prostě situaci obalamutit.

Jsem zcela hotová, když vidím někde napsanou větu:

Je povinnost každého majitele psa nedopustit, aby jeho štěně napadl či jen ve hře podupal jiný pes a tím se poničila jeho socializace. Je to neodpustitelná chyba majitele, jestliže nechá své štěně napadnout!

Naprosto jsem zuřila, když jsem něco takového četla či viděla – jak asi můžu nedopustit, aby mi napad jinej pes štěně, když k nám cizí pes přilítne a mýho psa zrasí……?
Jenže pak mi to došlo. Každé štěně ve vtiskávací a nejdůletitější fázi socializační do 3 měsíců  se dá uchránit právě zvednutím do náručí a argument, že druhý pes může pokousat majitele,  co štěně drží je fajn, ale osobně bych se radši nechala pokousat cizím psem já, než aby pes pokousal mé štěně. No ale nakonec zde mluvíme o jorkšírovi.

No a jiná věc je to pak už v dospělosti, v čemž mají výhodu psíci maličtí po celý život.
Co bych dala za to, kdybych se svými padesáti kilo uzvedla svýho čtyřicetikilovýho ňuňu ještě dnes, když se na něj z dálky řítí jinej velkej zuřivej pes (a šup, už bych zase mohla začít o náhubcích, ale bojim bojim, milé forum…).

Tak trochu nevím, proč se 123 urazil, asi chlapská ješitnost. Dyť vodpovídaj samý ženský…

K tomu můžu řict, ať chlap či ženská,  jenom jedno….Pes je obrazem svýho pána. Nelze trestat psa za to,  že něco neudělal, protože když to neudělal, může za to jeho pán,  kterej ho to nenaučil a né pes (jen Vás prosím, milé forum, pochopte tuto větu s tím, že mluvím o trestech  psů, nikoliv trestech  psů……).

No a 123 přeji, jestli se odrazí tedy, aby si uvědomil, že cokoliv jeho pes dělá špatně a neumí, může za to jen 123. Doslova. A jestli omylem, začátečnictvím či náhodou, to je úplně fuk. A Ty se nezlob, MarkétkoM, vždyť na jednu stranu sám 123 píše, že je jeho pejsek nuninka a tak k pejskovi asi bude celý život přistupovat, tak holt to bude další maličkej pejsek na Flexi vodítku ňafající a ňafající. Pouze tím přijde o skvělý pocit volnosti při běhu bez šňůry. Pes i pán.Když se podívám kolem, nebude zdaaaaleka sám.
Taky by 123  tuto diskuzi  mohl vzít spíš jako – ha – tahle říká tohle?? Tahle tohle?? Támhleta tamto? To to hned musím zjistit, jestli na tom přeci jen něco nebude……. No a když píše 123 o tom, že každý neumí vycvičit svého prvního psíka (byť tedy jaksi někdo je nadanější a má tuny teorie, tak každý se na prvním psovi učí a žádnej  učenej z nebe nespad, i když si to někdy myslí), tak šup šup na cvičáček, do knihovny pro kvalitní literatůůru (nikoliv ty překrásné knížky amerikanizované s těmi pěknými barevnými obrázky, ale odborně psané)no a s sebou oxeroxovaný text těchto odpovědí. Ať se cvičitelé vyjádří, chci si li být jist a vyvarovat se co nejvíce chyb (i při nejlepší snaze nějaké budou….).
No a pak, esli tohle čteš, 123, tak se fóru ozvi….
Zaznamenáno
nikolakocour
Třída dorostu
*

Karma: +0/-0
Offline Offline

Příspěvků: 2


Zobrazit profil
« Odpověď #67 kdy: 03. Září 2009, 17:24:20 »

Tak trochu litánií s odbočením od tématu zase na všechny ty odpovědi tady ….

No, nejen malý jorkšírek může být pošlapán. Stačilo mi, když mýho 2 měsíčního ovčáka pošlapala dvouletá retrívřice. Štěně jsem vedla na vodítku, zeptala se, zda-li je fenka klidná, jestli se mohou psi pustit, majitelka mne ubezpečila, že ano, já pustila štěně, ona fenu, fena začla po psovi dupat, válet ho, válcovat (když to píšu, tak tím myslím doslova dupat, válet ho, válcovat), štěně řvalo, majitelka stála, já nakonec musela servat cizího psa z mýho štěněte (a to se asi majitelka hodně bavila, neb než se mi to podařilo, trvalo to vskutku dloooooouho a vypadalo to rovněž úúúúúúžasně. Když jsem jí fenu předala a začla uklidňovat moje ječící štěně se slušným dotazem, proč tedy jako kecá, že má psa klidnýho, když je to rapl, stačilo říct a psy jsme pouštět nemuseli  a proč si ho tedy nechytí, když tohle dělá, sdělila mi, že jsem kráva hysterická a že jsem si pořídila rovněž hysterický plemeno, kerý se může pos….. když na něj někdo dupne a jestli si tohle nenechám líbit od všech psů okolo, vyroste mi ze štěněte kretén, poněvadž socializace s klidnýma psama je k hov…… Kvůli ní by se to málem stalo.
Velmi jsem jí poděkovala. Předem za to, že byla první velkou kapkou v problémech s mým psem.
Když jsem tuto majitelku s fenou potkala po dvou letech a můj pes se z feny moh zcvoknout láskou, myslela jsem, že ho odvedu do útulku…. Majitelka si nepamatovala. Ale já jo. Fena byla zběsilá stále a mě bylo sděleno, že na dvouletého psa je ten můj tedy nějakej divnej a hlavně jistě nemocnej se štítnou žlázou, když nelítá, neskáče 3 metry vysoko a dokonce poslechne. No nic.

No, tím chci říct, že vskutku není zas až tak pochybné vžít se do situace majitelů maličkých plemen, zvláště nováčků a hlavně do jejich strachu. Pakliže jsem už nějakej pátek pejskař a psovi se fakt věnuju, částečně třeba i odhadnu, jak se druhej pes chová, s jakým úmyslem se blíží apod., když jsem ale úplně novej majitel pejska, nepoznám nic a navíc mohu mít vyslechnuté různé tragické případy a skutečně se doopravdy bojím. Navíc velké množství majitelů malých psů se méně či více obává psů velkých a vskutku nechtěně toto na své psy přenese.  Na druhou stranu pustit takové maličké štěně mezi ostatní psy u nováčka může způsobit, že si novátor štěňátko nechá sežrat nebo zmrzačit na první procházce jen proto, že mu někdo řek – NIKDY psa neber do náruče…. I tací jsou.

Takže opatrnost je na místě, odhad důležitým plusem, maličkého psa neberu do náruče preventivně, ale dle nebezpečnosti situace, kterou předvídám, což dělám tak, že když venčím, věnuju se psovi a sleduju okolí, nikoliv kecám s kámošem či kámoškou a zjistim, že je u mýho psa jinej, až když je půl metru vode mě… No a opakuji, že všude, v každé čtvrti se dá najít někdo, kdo má psa úměrného velikostí a s klidnou povahou na socializační pokusy a nápravu či na přátelství kratší či delší a v případě, že se nehodlám družit s každým, pak
 v č a s   (myslím včas) odbočím z trasy, abych se nemusela ani bát, ani svému psovi zakazovat kontakt s druhým. Prostě situaci obalamutit.

Jsem zcela hotová, když vidím někde napsanou větu:

Je povinnost každého majitele psa nedopustit, aby jeho štěně napadl či jen ve hře podupal jiný pes a tím se poničila jeho socializace. Je to neodpustitelná chyba majitele, jestliže nechá své štěně napadnout!

Naprosto jsem zuřila, když jsem něco takového četla či viděla – jak asi můžu nedopustit, aby mi napad jinej pes štěně, když k nám cizí pes přilítne a mýho psa zrasí……?
Jenže pak mi to došlo. Každé štěně ve vtiskávací a nejdůletitější fázi socializační do 3 měsíců  se dá uchránit právě zvednutím do náručí a argument, že druhý pes může pokousat majitele,  co štěně drží je fajn, ale osobně bych se radši nechala pokousat cizím psem já, než aby pes pokousal mé štěně. No ale nakonec zde mluvíme o jorkšírovi.

No a jiná věc je to pak už v dospělosti, v čemž mají výhodu psíci maličtí po celý život.
Co bych dala za to, kdybych se svými padesáti kilo uzvedla svýho čtyřicetikilovýho ňuňu ještě dnes, když se na něj z dálky řítí jinej velkej zuřivej pes (a šup, už bych zase mohla začít o náhubcích, ale bojim bojim, milé forum…).

Tak trochu nevím, proč se 123 urazil, asi chlapská ješitnost. Dyť vodpovídaj samý ženský…

K tomu můžu řict, ať chlap či ženská,  jenom jedno….Pes je obrazem svýho pána. Nelze trestat psa za to,  že něco neudělal, protože když to neudělal, může za to jeho pán,  kterej ho to nenaučil a né pes (jen Vás prosím, milé forum, pochopte tuto větu s tím, že mluvím o trestech  psů, nikoliv trestech  psů……).

No a 123 přeji, jestli se odrazí tedy, aby si uvědomil, že cokoliv jeho pes dělá špatně a neumí, může za to jen 123. Doslova. A jestli omylem, začátečnictvím či náhodou, to je úplně fuk. A Ty se nezlob, MarkétkoM, vždyť na jednu stranu sám 123 píše, že je jeho pejsek nuninka a tak k pejskovi asi bude celý život přistupovat, tak holt to bude další maličkej pejsek na Flexi vodítku ňafající a ňafající. Pouze tím přijde o skvělý pocit volnosti při běhu bez šňůry. Pes i pán.Když se podívám kolem, nebude zdaaaaleka sám.
Taky by 123  tuto diskuzi  mohl vzít spíš jako – ha – tahle říká tohle?? Tahle tohle?? Támhleta tamto? To to hned musím zjistit, jestli na tom přeci jen něco nebude……. No a když píše 123 o tom, že každý neumí vycvičit svého prvního psíka (byť tedy jaksi někdo je nadanější a má tuny teorie, tak každý se na prvním psovi učí a žádnej  učenej z nebe nespad, i když si to někdy myslí), tak šup šup na cvičáček, do knihovny pro kvalitní literatůůru (nikoliv ty překrásné knížky amerikanizované s těmi pěknými barevnými obrázky, ale odborně psané)no a s sebou oxeroxovaný text těchto odpovědí. Ať se cvičitelé vyjádří, chci si li být jist a vyvarovat se co nejvíce chyb (i při nejlepší snaze nějaké budou….).
No a pak, esli tohle čteš, 123, tak se fóru o




Čau Pavla znám a bylo to od něj hnusný co psal ale zas na druhou stranu se mu nedivím.Už jsem to psala jedné uživatelce tak to napíši i sem.Před 4 roky se mu něco s pejskem přihodilo naco jen tak asi nezapomene.Měl ročního vlčaka,kterej poslouchal a byl docela dobře vycvičenej a vychovanej,jenže jednoho krásného dne byl s ním venku přibehla zas... doga skočila na psa a zlomila mu páteř.Jěšte ten den museli pejska nechat utratit protože tahal zadní nožky za sebou a neuvěřitelně plakal.Tak závěrem se mu nedivte že se urazil.Má přeci strach o dalšího pejska.Nebere pořád psa do náruče jak tady mnozí psaly.Jen když je nejhůř.S pozdravem Nikola
Zaznamenáno
Pavla+RaF
Strážný Pes
Dogus Suprus Maximus
*

Karma: +215/-65
Offline Offline

Pohlaví: Ženské
Příspěvků: 19.918


Rusty (04-17) Franco (5.10.07) Tony (23.9.17)


Zobrazit profil WWW
« Odpověď #68 kdy: 03. Září 2009, 18:10:57 »

Čau Pavla znám a bylo to od něj hnusný co psal ale zas na druhou stranu se mu nedivím.Už jsem to psala jedné uživatelce tak to napíši i sem.Před 4 roky se mu něco s pejskem přihodilo naco jen tak asi nezapomene.Měl ročního vlčaka,kterej poslouchal a byl docela dobře vycvičenej a vychovanej,jenže jednoho krásného dne byl s ním venku přibehla zas... doga skočila na psa a zlomila mu páteř.Jěšte ten den museli pejska nechat utratit protože tahal zadní nožky za sebou a neuvěřitelně plakal.Tak závěrem se mu nedivte že se urazil.Má přeci strach o dalšího pejska.Nebere pořád psa do náruče jak tady mnozí psaly.Jen když je nejhůř.S pozdravem Nikola

No a to je to co tu nenapsal.
Je mi to líto co se mu stalo, muselo to být opravdu hrozné, ale přišel sem řádat o radu a když jsme mu jí napsali či napsali své názory tak se urazil.
Tak buď o tom chci diskutovat a dám doraz na diskuzi nebo ne.
 
Zaznamenáno

nikolakocour
Třída dorostu
*

Karma: +0/-0
Offline Offline

Příspěvků: 2


Zobrazit profil
« Odpověď #69 kdy: 03. Září 2009, 18:15:33 »

on by to sem ani nenapsal.Blbě se mu o tom mluví.Prostě mu to přišlo líto tak se urazil.Si teda myslím
Zaznamenáno
Pavla+RaF
Strážný Pes
Dogus Suprus Maximus
*

Karma: +215/-65
Offline Offline

Pohlaví: Ženské
Příspěvků: 19.918


Rusty (04-17) Franco (5.10.07) Tony (23.9.17)


Zobrazit profil WWW
« Odpověď #70 kdy: 03. Září 2009, 18:16:55 »

on by to sem ani nenapsal.Blbě se mu o tom mluví.Prostě mu to přišlo líto tak se urazil.Si teda myslím

Já to chápu, že by o tom nepsal (stačilo jen že má špatné zkušenosti), z jeho slov ani nebylo poznat, že už někdy nějakého psa měl.
To je pak těžké něco radit Sad
Zaznamenáno

Marek p.
Host
« Odpověď #71 kdy: 03. Září 2009, 18:31:01 »

Já to chápu, že by o tom nepsal (stačilo jen že má špatné zkušenosti), z jeho slov ani nebylo poznat, že už někdy nějakého psa měl.
To je pak těžké něco radit Sad

Tak, tak, proto byla razena školička Wink
Zaznamenáno
petrb
Dogus Maximus
*

Karma: +44/-17
Offline Offline

Příspěvků: 10.092

Víc než kámoš...


Zobrazit profil
« Odpověď #72 kdy: 04. Září 2009, 12:24:01 »




Nikola kocour a nebo 123:


Mne osobně to naštěstí nepotkalo, ale svědkem toho, že půlroční štěně ovčáka přerazilo záda jorkšírovi, což probíhalo šíleným ječením psa do chvíle, než byl následně uspán, jsem zažila na vlastní oči.
Potkali mne však za desítky let pejskaření jiné situace, které byly sice odlišné, ale na jedno brdo a vše je pouze a jen o výcviku, zodpovědnosti, vodítkách a košících, prostě bezpečí našich kamarádů.

Jsem ráda, že jsem odpovídala v podstatě tak, jak jsem tušila a to, že se skutečně jedná u lidí o  S T R A C H, kvůli kterému prostě nějakým způsobem jednají dočasně či už stále, se nyní opět potvrdilo.
Co se týče zdvihání pejska a nedůvěry k velkým psům, skutečně je to vidno kolem nás zcela běžně a na denním pořádku - majitelé maličkých psů se z všemožných důvodů bojí svého psa pustit k druhému a tím mohou způsobit sice nějaké škody, ale předcházení zranění zvířete je pro ně nejdůležitější.

Je to jako v mnoha jiných směrech, raději toto zlo než horší zlo.

Tak jak jsem již řekla, není se čemu divit, 123 má ke svému jednání důvod a není zdaleka sám. Velká většina majitelů maličkých psů jedná stejně a krom několika mála případů vyslovené evědomosti se vždy jedná o různý stupeň a druh strachu.

Jsem hodně ukecaná, nechci tedy zdržovat tím, co už jsem zde někde jinde jistě napsala,ale je to podobné jako můj strach z pitbulů. Už nikdy zcela nevymizí a důvěra v ně se nikdy nemůže obnovit. A to mýmu psovi druhý pes nepřerazil páteř, jen mu zhmoždil z důvodu velkého štěstí jen nohu a udělal z něj doživotního šílence.

Nedá mi ale ještě zmínit jedno. 123 popisoval štěkot svého jorkšíra na velké psy z dálky a počůrání se strachy z psů malých. Jorkšíra jsem neviděla, druh štěkotu neslyšela,ale mohu dát příkladem mého psa.

V případě, že potkám s mým psem na procházce onoho konkrétního pitbula, můj pes na tohoto psa štěká. Atypicky s klasickými projevy strachu. Na vodítku, byť jindy poslouchá na slovo, mi dá pěknou fušku psa zpacifikovat zpět k noze, nefunguje hračka, pamlsek ani pochvala a nefungovalo by ani násilí. Strach psa to vše předčí. Kdybych svého psa pustila, běžel by s tímto štěkotem ke psu, obíhal ho v kruzích a strachově štěkal. Psa by ale nenapadl.

V případě, že se k mému psovi přiblíží jiný pes (psy, kteří si ho nevšímají a nepřibližují se k němu, pohledem jistí, ale ignoruje), staví se do pozice strachové agresivity a všemi způsoby se tím snaží zajistit si jako první co nejlepší pozici do rvačky,kterou následně čeká. Všechno je to obrana ze strachu. Pes pes má zkušenost – vzdám-li se- lehnu-li si na záda, uhýbám-li pohledem, počůrám-li se, pokadím-li se, vypustím-li anály, řvu-li atypickým hlasem vyjadřujícím strach o život, tak to NEFUNGUJE. Proto u něj dochází k hysterii a  případnému napadení druhého psa jako prevenci – už se nemůžu vzdát,to mi není nic platné, musím bojovat a musím zaujmout co nejlepší místo.
Ovšem kdyby došlo k tomu, že by ho silnější dominantní samec v tuto chvíli skutečně agresivně nebezpečně napadl, opět by použil instinktivně projev podřízenosti.

U jorkšírka 123 to vypadá, nikdy jsem ho ale neviděla, že štěká na velké psy z dálky ze strachu a pakliže se k němu připojí pes podobné velikosti, padá na záda a učurává, aby projevil svou pozici podřízenosti a zachránil si tak kožich (nebo život). Toto by jistě provedl, i kdyby se k němu přiblížil velký pes, na kterého z dálky štěká. Jde tedy o klasickou podřízenost a strach. Proč ovšem vznikl, nevím, navíc se jedná o štěně, byť malí psi rychleji dopsívají. To se může zjistit, ale taky nemusí.
Takže stále dále – školička a co nejvíce kontaktů s mladými pejsky,  kontakt s vysloveně klidnými velkými jedinci, kteří malé psy přehlížejí a dáme v tomto případě za ně ruku do ohně (např.já za svůj život dosud měla jen jednoho takového stoprocentního psa a i tak jsem byla stále ve střehu, neb nebyl ušitý z plyše)  a důsledností a trpělivostí a sebeovládáním se snažit napravit pokažené a tím i trošku riskovat a nebo se na to vybodnout a vodit psa na flexi a nedovolit mu kontakt s většinou jiných psů, podotýkám znovu, je jich na každým rohu takových iks, k čemuž nemusí být ani důslednost, ani trpělivost, ani sebeovládání podvědomého mého strachu z prožitého neštěstí a přenášení ho na mého pejska. No a až psík dospěje, s fenkama se kamarádit bude tak jako tak.
I když se to leckomu líbit nebude, tak tvrdím, že když jde o malinké plemeno, vyběhá se holt, když není zbytí, celoživotně i na dlouhém vodítku a navíc ho jeho pán unese v pohodě. U velkého psa se jedná o větší problém, né-li někdy superproblém.


Omlouvám se zase. Fórum, promiň, že neumim psát jen v bodech.
Pozdrávek! Roll Eyes
Zaznamenáno
Barushka
Dogus Suprus
*

Karma: +78/-42
Offline Offline

Příspěvků: 7.931


Ferďásek vocásek


Zobrazit profil
« Odpověď #73 kdy: 09. Září 2009, 14:39:14 »

V sobotu bude v polepšovně (podle mě) typickej jorkšír Wink
Zaznamenáno

"Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl a je, tak má být to, co je a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je."
J.Werich
MichaelaMik
CACIB
**

Karma: +16/-7
Offline Offline

Pohlaví: Ženské
Příspěvků: 650


Endy&Lara


Zobrazit profil WWW
« Odpověď #74 kdy: 21. Září 2009, 10:39:36 »

...trochu tu mícháte hrušky s jabkama a když vám majitel malého psa vylíčí každodenní situace, kterým musí s mrnětem čelit, obrátíte, že je jasný, že před cizím psem, co se řítí na malého psa chráním.
starší pes má ted 5 kg, nikdy jsem ho nebrala do náruče, venčila na poli mezi vlčákama a divila se, kde jsou všichni psi malého vzrůstu. Kde? V izolaci, protože se velkých báli, nebo byli hysteričtí, nebo agresivní. To je asi ten typ, o kterých taky mluví všichni ti z vás, co mají střední větší  či velké psy. Pak se mi stalo, že k mému bezproblémovému malému psovi - štěněti 9 měs přiběhl foxík a než se jeho majitelka na svou otázku dozvěděla, že můj pes je samec, už byl foxík na to mém, ten na zádech a řval a řval a foxík ho tedy nepustil ani omylem. Každá takováto zkušenost je pro psa špatná zkušenost a zanechá na dušičce vrásky...bohužel. I přesto je můj pes naprosto socializovaný, velké psy trpí, vydřený z nich není, zvlášt z těch jejich tendencí ho okusovat a válet před sebou, aby si ho očuchali....při nejhorším praktikuju psa za záda a stavím se druhému psovi čelem, což u 5 kg lze....
My majitelé těch malých nemluvíme o hysterii, že jak vidíme velkého psa 100m před sebou, zvedáme své pidi psy jako čtyřnohou kabelku do náruče.....NE
Mladší pes má ve skoro dvou letech necelá dvě kila. Fenečka je to drobná a tu jsem zvedala do náruče už nespočetněkrát.(schovávat 2 kg za nohy je dost nebezpečné a nepraktické.) Když je větší pes na vodítku, vezmu si ji na vodítko a dle okolností socializuju nebo jen projdu. Když se ale na mě řítí cokoliv většího, za čímž majitel zoufale volá a řve na mě, nebojte, on nic nedělá, opravdu mi těch pár vteřin nestojí za to, abych měla psa zmrzačeného, nebo ustrašeného. Zkuste si lehnout na zem a proti Vám at někdo vypustí dogu, příjemný pocit, že? (simulace váhových a výškových rozdílů a pocitů menšího psa). Na sídlišti je 90% psů nepoužitelných pro socializace s prckem a jen pár jich potkám, co psa přivolají, připnou, socializujem a případně pustíme na volno. Navíc nemusím potkávat denně psy, které znám. Tudíž potkávám cizí psy.
A jak říká Barunka, kdo nezažije, neuvěří. A jak říká Radecha, ne vždy stojíme o to, aby si nás šel jakýkoliv (většinou tedy mnohem větší) pes očuchat a seznámit, zvlášť když k nám nekontrolovatelně letí (jak mám tušit, že se nic nedělá a že s malým psem nemá prob).
No nakonec mi nějak nereagovat nedalo  Cool
Zaznamenáno

Stran: 1 ... 3 4 [5] 6 7 8   Nahoru
  Tisk  

 
Skočit na:  

Poháněno MySQL Poháněno PHP Powered by SMF 1.1.11 | SMF © 2006-2009, Simple Machines LLC Validní XHTML 1.0! Validní CSS!