Zahřát a protáhnout...
Autor: Redakce <redakce(at)hafbezobav.cz>, Téma: Zdraví, Vydáno dne: 14. 03. 2013



Stretching neboli protahovací cvičení je velice účinný způsob zvýšení fyzické výkonnosti a pohybové flexibility psa. Protahování se týká svalů a svalových úponů, tedy šlach. Povězme si úvodem pár slov o tom, co se děje v organismu při fyzickém přetížení.

 


 

 

Jak funguje sval?

 

Každý sval má začátek neboli hlavu, bříško a úpon. Bříško je z velmi pružných svalových vláken, hlavu a úpon tvoří šlachy, což je poněkud jiná tkáň – pevnější, dobře odolávající tahu, ale ne tak pružná. Sval hlavou a úponem propojuje dvě nebo více kostí. Když se sval smrští, kosti vůči sobě změní polohu, nastává pohyb. Pokud při sportování nebo práci při náhlém prudkém pohybu většího rozsahu pocítíme bolest, která potom několik dní přetrvává, pravděpodobně jsme si ‚natáhli šlachu‘ ( překročili jsme tedy mez její pružnosti) nebo sval. Šlacha i sval bolí, dokud se nevrátí do původního stavu, dokud se nezhojí . Do té doby neplní svoji funkci a náš pohyb je omezen. Vlivem okamžité extrémní zátěže může dojít až k velmi bolestivému přetržení šlachy nebo svalových vláken, které nás spolehlivě ze sportovních aktivit na nějakou dobu vyřadí. Regenerace velkých šlach a velkých svalů trvá poměrně dlouho a došlo –li k výraznějšímu poranění a zhojení zajizvením, stoprocentní původní pohyblivost v daném místě se velmi těžko obnovuje.

 

Jiná věc je ‚namožení‘ svalu, vzniklé mnohokrát opakovaným pohybem, kdy krev nestíhá zásobovat sval kyslíkem. Sval pracuje v anaerobním režimu. Produkuje přitom kyselinu mléčnou, ta se ve vláknech hromadí coby odpadní produkt a druhý den je příčinou bolesti namoženého svalu při jeho kontrakci. Prvnímu problému se svaly a šlachami předcházíme stretchingem, druhý odstraňujeme masáží.

 

 

 

 

K čemu je dobrý stretching psa?

 

Pes má podobně fungující pohybový aparát jako my. Může mít, a také mívá, i podobné problémy. K natažení šlach nebo poranění svalů může dojít při skocích, pádech, tahání zátěže nebo při coursingu a důsledkem je rovněž omezení pohyblivosti přinejlepším na pár dní. V tréninkové i závodní sezoně, ať už se psem provozujeme jakoukoli aktivitu, bychom měli věnovat také psím svalům i šlachám preventivní péči, aby k podobným nuceným pauzám nedocházelo. Právě stretchingem neboli protahovacím cvičením lze většině těchto problémů předejít.

 

Flexibilita svalu i šlachy se totiž pomalým souvislým protahováním zlepšuje, navíc při pravidelném stretchování se zvyšuje nastálo, a tím se snižuje možnost poškození náhlým pohybem. Stretching můžeme provádět buď jako součást tréninku před samotným výkonem, nebo také jako součást relaxace před masáží. Nesmíme jen zapomenout na důležité pravidlo: Před stretchingem musí být sval zahřátý! A najdeme i další situace, kdy protahovací cvičení není vhodné...

 

 

 

 

Kdy neprotahujeme?

 

Nikdy nestretchujeme poraněné, natržené, natažené svaly a šlachy nebo svaly a šlachy v rekonvalescenci prvních pár dní po poškození. V takovém případě aplikujeme jen vhodnou masáž, o které bude řeč v některé z dalších kapitol. Neprotahujeme, zjistíme-li v příslušné svalové oblasti spoušťové nebo stresové body, zjednodušeně zatvrdlá místa, citlivá na tlak. Rovněž tyto body je třeba nejdříve rozmasírovat. Samozřejmě vynecháme stretching u jakkoli nemocného nebo vyčerpaného zvířete.

 

 

 

 

Kdy ano?

 

Indikací pro stretching je jednak potřeba stimulace k výkonu a zlepšení výkonu zdravého psa, jednak rehabilitace po úrazech a nemocech, samozřejmě tehdy, kdy už pes je pohyblivý, pooperační jizvy jsou dostatečně zhojené, rány zacelené a tak dále, zkrátka když zdravotní stav zvířete umožňuje pohybové aktivity.

 

Každý trénink by měl začít nejdříve zahřátím a potom protažením, než budeme pokračovat vlastní tréninkovou dávkou. Stretching tedy provádíme vždy po vyvenčení a krátkém proběhnutí psa, kdy jsou svaly už na provozní teplotě. Protahovací cvičení před tréninkem či sportovním výkonem provádíme na stojícím psu a můžeme přidat i krátkou stimulační masáž ( o té bude řeč později) . Při masážní relaxaci a rehabilitačním stretchingu můžeme končetiny protahovat i vleže.

 

 

 

 

Jak protahovat?

 

Už jsme si řekli, že zásadně až po zahřátí. Toto budeme vždy respektovat, abychom psu neublížili. Doporučuji vytvořit ze stretchingu pravidelný rituál spojený s proběhnutím před tréninkem, pes se potom mnohem klidněji a ochotněji podvoluje manipulaci, protahování je tak efektivnější. Protahování dále musí být vždy plynulé a nenásilné, tj. nikoli přes odpor psa. Nikdy neprotahujeme rychle, zbrkle ani trhnutím. Proto je dobré psa nejdříve navyknout podávat končetiny a pomalu si přitom počítat do pěti, postupně až do patnácti. Přitom můžeme plynule protahovat, ne však do maxima. Také je užitečné naučit psa klidně setrvat ve stoje, abychom mohli pracovat se svaly hřbetu, beder a s ocasem.

 

 

 

 

Které svalové partie můžeme protáhnout?

 

Končetiny, svaly okolo páteře, ramenní pletenec a plece, svaly beder a pánve, ocas, svaly krku. Při stretchingu dochází k protahování svalů, které se podílejí na náprotivném pohybu. To znamená, že protahujeme-li přední nohu dopředu, protahujeme svaly, které se smršťují při pohybu končetiny vzad a způsobují tak pohyb přední končetiny dozadu. Vždy protahujeme jen v přirozených směrech pohybu.

 

 

 

 

Přední nohu tedy protahujeme dopředu a dozadu a přidáme ještě rotaci ramene.

 

 

Nezavádím při tomto návodu žádnou jednotnou povelovou techniku, vy sami se psem děláte a dokážete přijít na vhodný způsob, jak dosáhnout dobrého výsledku. Moji psi reagují na slova ‚podej tlapku‘, ‚otoč‘, ‚hezky vydrž‘, důležitější je ale klidný hlas v průběhu celého cvičení a vůbec to, že je manipulace psovi příjemná.  Žádný nervózní nácvik, jen klidný hlas a odměny. Psovi pomůžeme správnou fixací těla pomocí druhé ruky, aby pes pohodlně stál a jedna jeho končetina mohla klidně a dlouho spočívat ve vaší ruce. Pes rychle pochopí, že odměna je za klidné podání a podržení končetiny, postupně až na patnáct dob. Jakmile si navzájem rozumíme, můžeme protáhnout během patnácti dob natřikrát, napotřetí až do maxima, co nám pes dovolí, a pomalu povolíme. Stane se, že pes končetinu maximálně protáhne sám a povolí, to cítíme velice dobře, máme-li jeho tlapku v ruce. Když pes povolí, cvik ukončíme, dále protahovat není potřeba. 

 

Fixace a postup: pes může stát i sedět, stojíme naproti psovi, jednou rukou jej lehce fixujeme nad loktem, druhou uchopíme nohu nad zápěstím. Protáhneme šikmo dopředu, podržíme na pět dob, opakovaně protáhneme, rukou plynule sjedeme na tlapku nad prsty, protáhneme ve stejném směru do maxima, podržíme a pomalu uvolníme.

 

Dozadu protahujeme přiměřeným tlakem proti končetině nad zápěstím, pes stojí. Protáhneme, podržíme, ještě jednou protáhneme, sjedeme rukou na tlapku za prsty, protáhneme a podržíme.

 

Při rotaci ramene pes stojí, končetinu držíme za předloktí (nejlépe tak, že psovo předloktí celé spočívá na předloktí naší ruky), můžeme druhou rukou fixovat pod hrudníkem. Ramenem kroužíme plynule ven, dopředu, dovnitř, dozadu. Ramenní pletenec svalů je zatížen při doskocích a tahu.

 

 

 

 

 

Zadní nohu protahujeme dopředu, dozadu a šikmo dopředu dovnitř, tedy pod břicho.

 

Postup je analogický přední končetině: protahujeme a podržíme natřikrát, napotřetí protahujeme včetně tlapky do maxima a pomalu povolíme. Zadní nohu si přidržíme vždy nad hleznem, při protahování dozadu držíme zepředu na koleni, napotřetí sjedeme rukou nad prsty a protáhneme maximálně. Psa fixujeme z boku či zepředu druhou rukou pod břichem.

 

Protahování končetin prospívá psům v tréninku agility, canicrossu a dogtrekkingu, je také výbornou terapií pro psy se strmým úhlením.

 

 

 

 

Záda protáhneme tím, že způsobíme jejich vyklenutí a prohnutí.

 

Stretching zad dělá dobře zvláště kompaktním psům krátkého formátu.

 

Vyklenutí dosáhneme mírným tlakem do oblasti za hrudní kostí (tam, kde začíná měkké břicho), podržíme na pět dob a povolíme. Prohnutí docílíme krouživým masírováním hmatných výběžků pánve v křížové oblasti. Hned nato můžeme sjet rukou na kořen ocasu a protáhnout bederní oblast.

 

 

 

 

Bedra a kříž protáhneme kroužením ocasem a jeho následným protažením.

 

Kroužení: fixujeme psa rukou pod břichem z boku, ocas uchopíme u kořene a několikrát jej pomalu protočíme na obě strany. Pokud pes klidně stojí, můžeme pak sjet rukou až ke konci ocasu a druhou ruku položit na jeho křížovou oblast, případně postupně zlehka promačkat jednotlivé ocasní obratle.  Potom nabídneme pamlsek, aby pes natáhl dopředu hlavu a vyvinul tak protitah. Nakonec uvolníme protažení a jemně promačkáme oblast kříže. Společně s rameny je bederní a křížová oblast zvláště zatěžována u tažných psů.

 

 

 

 

Krční partie protahujeme do stran, při sklonění a při záklonu hlavy.

 

 

Při všech těchto protahováních si pomůžeme pamlskem.

 

Laterální ( boční) protažení: psa fixujeme z boku pod břichem, pomocí pamlsku jej přimějeme vytáhnout krk nejprve dopředu, potom otočit  hlavu dozadu k rameni a v tomto protažení krku chvíli setrvat.

 

Protažení krku při flexi (dolů): psa fixujeme z boku svým ramenem, aby se neotáčel, ruku s pamlskem prostrčíme mezi předníma nohama pamlskem psa lákáme sklonit hlavu co nejhlouběji mezi přední nohy. Zkusíme chvíli  setrvat. Ještě můžeme zároveň protáhnout do obou stran. Protahujeme extenzory (natahovače) krku.

 

Protažení krku při extenzi (nahoru): pes sedí nebo leží. Opět pomocí pamlsku jej přimějeme natáhnout a zaklonit hlavu co nejvíce, případně i do stran a chvilku vydržet. Druhou rukou ho fixujeme v oblasti kohoutku. Tímto protahujeme ohýbače (flexory) krku.

 

Pravidelné protahování svalů krku uvítají psi lovečtí, obranáři a stopaři.

 

 

 

 

 

Každé protažení provádíme jednou, pomalu, klidně a důkladně. Stretchingovou proceduru ukončíme pochvalou a odměnou, popřípadě krátkým volnem pro psa. Nyní jsme připraveni trénovat.

 

 

 

 

 

Míša Kučerová