Procházky a povídání na téma „Canisterapie“ - IV. Díl
Autor: Zdenka Prošková <(at)>, Téma: Psi pomocníci, Vydáno dne: 17. 08. 2012



... aneb dobrovolnictví je dnes v módě.

 

Při minulém povídání jsme se dozvěděli něco málo o povahových zkouškách psů. Nedopověděli jsme si všechno, je tedy na čase to napravit.

 


 

 

 

 

Malinko se Vám omlouvám za zpoždění této naší procházky, tentokrát způsobené setkáním mé irské vlkodavky s ostnatým drátem v lese. Léčba hlubokých tržných ran na nohou mi zabrala v podstatě veškerý volný čas.

 
Ale nyní se již pusťme do zbývajících testů, ať máte přehled co Vás pravděpodobně čeká.

 

 

 

Pátý test

 
Poslušnost
 
Nejedná se o „cvičákovský dril“, ale o základní povely – sedni, lehni, zůstaň, ke mně. Jde zejména o to, aby Váš čtyřnohý přítel byl obstojně ovladatelný. Za svou canisterapeutickou dráhu jsem znala jen jediného psa, který zkoušky absolvoval bez zvládnutí jediného povelu, ale ten byl natolik rozený canisterapeutický pes, že je v podstatě nepotřeboval. V tomto případě jsme – přiznávám – učinili výjimku a pejsek zkouškami prošel. Jednalo se o plemeno dandie dinmont teriéra, fenečku, která celé povahové zkoušky a veškeré terapie absolvovala v leže na zádech. Milovala doteky a lidi. Nicméně, v případě irského vlkodava to už trochu poslušnosti chce, zvlášť ve chvíli, kdy se snaží nacpat ke klientům na gauč nebo do klína. 

 

 

 

 

Šestý test

 
Skupinka
 
Jedna z nejrizikovějších chvílí u zkoušek. Psovod jde se psem skupinkou lidí, přičemž každý ve skupince vykonává nějakou činnost – někdo rozevře deštník, jiný si přetahuje přes hlavu mikinu, další třeba zametá, někdo jiný se obouvá, další sedí na zemi pokud možno pod úrovní pejska… co Vás napadne. Jde o zvládnutí klasických situací, které při terapiích nastávají. Každý ve skupince by měl pejska též pohladit.

 

 

 

Sedmý test

 
Bílý plášť
 
Často navazuje na předchozí zkoušku. K pejskovi přistoupí osoba v bílém plášti a chvíli poblíž tiše stojí. Pes ji nesmí vyštěkat. Následně se osoba v bílém plášti pejskovi začne věnovat – mluví na něj, hladí ho. Při některých zkouškách v některých organizacích se tímto simuluje návštěva veterináře, správně by ale mělo jít o simulaci bílých plášťů ve zdravotnickém zařízení, ústavu apod. Canisterapiím bývají přiděleni pracovníci ústavů, kteří canisterapeutům pomáhají, vodí jim klienty, poskytují informace, zkrátka jsou Vám k ruce, kdybyste cokoli potřebovali. Pes by vůči bílému plášti být imunní.

 

 

 

Osmý test

 
Pád
 
Opět zpravidla navazuje na předchozí testy. Během hlazení psa skupinkou lidí proběhne v těsné blízkosti člověk s rachtajícím obsahem tašky. V blízkosti psa upadne a taškou přitom praští o zem. Jde opět o simulaci situace, která se stává. Pes se zpravidla lekne, poodskočí. Zažila jsem i psa, který se na mě vrhnul, využil toho, že jsem ležela, zalehl mě a začal olizovat. 

 

 

 

 

Devátý test

 
Hra
 
Psovod se pokusí pejska rozdovádět. Použít může cokoli, hračky, pamlsky, co kdo rád. Na povel musí být schopen psa okamžitě uklidnit. Tato zkouška se zdá být celkem zbytečná, ale je jedna z podstatných, neboť zejména canisterapie u dětí mohou být vedeny v divočejším duchu. Pejsek by ani při vzrušení ze hry neměl zapomínat na svého pána a měl by být schopen na něj reagovat.
 
Tohoto testu se řada lidí obává, zvlášť majitelé mladých pejsků, kteří rádi dovádí. Moje zkušenost je opět spíš taková, že pes velmi dobře vnímá napětí svého pána i neobvyklost situace a často se stává, že pejsek, který obvykle řádí jako černá ruka, je na zkouškách nerozdováditelný. Což není chybou.

 

 

 

Desátý test

 
Náhlé obejmutí
 
Moje zamilovaná zkouška, zejména ve chvíli, kdy je testovaným psem doga, APB nebo dobrman. 
 
K pejskovi, který sedí vedle nohy psovoda, přijde zezadu nečekaně rozhodčí a náhle pejska obejme. Pes rozhodčího do poslední chvíle nesmí zahlédnout.
 
Tato zkouška je pravděpodobně jedna z nejtěžších a provádí se (pokud vím) jen v naší organizaci. Její počátek pramení z podobných zážitků při canisterapiích. Nezřídka se stává, zejména u skupinky dětí, že se na pejska, zabraného do „komunikace“ s jinými dětmi, vrhne dítě ze zadu. Pes nikdy nesmí zareagovat agresivně.
 
Ale abych Vás zbytečně nestrašila, zažila jsem pouze jediného psa, který by reagoval vrčením a chňapnutím, a to byl ostřílený canisterapeutický pes při každoročním přezkoušení. Pejsek tímto svou canisterapeutickou dráhu skončil, ale vzhledem k jeho vyššímu věku a již značné potřebě klidu, to oba s páníčkem vnímali spíše jako pejskovo oznámení „už bych rád šel do důchodu“.

 

Tímto jsem vyčerpala zásobu testů, které bývají obvyklou či neobvyklou částí povahových zkoušek. Testy se dle jednotlivých organizací liší, ale zpravidla ne tolik, aby Vám toto nedalo přehled o základních dovednostech.

 

 

 

Při některých zkouškách se setkáte s invalidním vozíkem, který se může zapojit buď přímo do skupinky, nebo funguje samostatně. Další možnou zkouškou bývá pamlsek, který by si pejsek měl od rozhodčího vzít. Osobně ale vzhledem k negativním zkušenostem s pamlsky při canisterapiích nepočítám a „naše“ týmy vedu k tomu, aby je nepoužívali a nenechali nikoho psa krmit. Předejde se tím řadě zdravotních problémů, které jsme bohužel v pra-počátcích s našimi pejsky měli. Klienti jsou totiž nadšení, když můžou pejska pohostit, a uhlídat kolik čeho sežral, kolik mu kdo čeho dal, může být veliký problém. Zvlášť pokud jde o pejska náchylného k špatnému zažívání.

 

 

 

Tak. Jste natěšení na prověrku svého psa? Myslíte si, že by takovými zkouškami prošel? Tak neváhejte a zkuste to! Moc Vám držím palce.

 

 

 

A pokud váháte a nejste si jisti, přijďte sem zase za týden, protože se posuneme dál a rozcestník nás už zavede za prvními klienty.

 

 

 

Těším se na Vás.