Život psa canisterapeuta
Autor: Alena Balcarová <alca(at)hafbezobav.cz>, Téma: Psi pomocníci, Vydáno dne: 03. 05. 2011



Už když jsem si pořídila svého prvního psa, fenku Parson Russell teriéra Abby, tak jsem se začala o canisterapii zajímat. Byla vždy docela mazlivá a přítulná, tak jsem si myslela, že by to mohlo být to pravé pro ni. Ovšem s pubertou se jí povaha změnila a její náklonnost k cizím byla pryč. Takže jsme si našly aktivity jiné a na canisterapii jsem dočista zapomněla. .....



 

 

 

V létě 2008 jsem si domů přivedla štěně australského ovčáka Easy Euforia Svěží vítr a když dospívala, objevila jsem u ní velkou lásku pro děti, ke kterým i přes její poměrně bláznivou povahu, dokázala být vždy jemná a velmi opatrná. A tak jsem se rozhodla dát canisterapii ještě jednu šanci. Začaly jsme přes centrum pro výcvik psů Alfa docházet na přednášky do mateřských školek a základních škol, kde jsme děti učily, jak se mají k pejskům správně chovat, co je bolí, co nesmí pejsci jíst a co dělat, když potkají pejska cizího. Easy byla vždy z každé návštěvy mezi dětmi velice nadšená a kdykoliv jsme vystoupily z auta před nějakou školkou či školou nadšeně už mě na vodítku táhla ke dveřím a dožadovala se vstupu za dětmi. Od dětí se vždy s radostí nechala mazlit a prokrmovat piškoty, kterých při každé návštěvě spotřebovala pomalu na pytle

 

 

 

A od těchto přednášek už byl ke složení zkoušek jen malý krok. Na podzim roku 2010 se pořádaly zkoušky pod hlavičkou centra pro výcvik psů Alfa a tak jsem neváhala a s Easy nás přihlásila. Zkoušky probíhaly ve velice přátelském duchu a nám i kamarádce Ivaně, která je absolvovala s námi, se velice líbily. Nejzákeřnějším cvikem bylo přivolání od člověka s buřtem, za který Easy bohužel dostala jen jeden bod, protože takovou mňamku tam přece nechat nemohla  Zkoušky jsme ale absolvovaly úspěšně, hned na místě získaly dečku psa cenisteraputa a domluvily se s organizátorkou Libuší Kotkovou, že hned jak bude pro nás mít práci, tak se ozve. No a netrvalo to dlouho a hned v lednu 2011 jsme začaly docházet do speciální školky Sluníčko.

 

 

 

Do školky se stejně jako na přednášky Easy vždy moc těší. Do této školky dochází děti s různými postiženími, např. nepřiměřenými citovými reakcemi, řečovými obtížemi, hyperaktivním nebo hypoaktivním chováním a dalšími. Pro každé z nich bylo proto vhodnější něco jiného a tak jsme musely s Easy vymýšlet různé aktivity. Chvíli jsme polohovali, pak děti Easy krmily piškoty, jindy jsme je schovávali po třídě nebo přímo pod děti. Některé nejvíce bavilo vodění Easy na vodítku po třídě nebo slalomem mezi ostatními a jiné měly zase nejraději strojení Easy různými obojky a vodítky.

 

 

 

Každé dítě potřebuje jiné aktivity a jinou péči a na to je potřeba při canisterapii myslet. Ne každý pes se k dětem hodí, klidnější psi jsou lepší na práci např. v domovech důchodců, akčnější naopak k dětem.

 

Canisterapie je něco, v čem jsme se s Easy našly a co nás velmi baví a já doufám, že se jí budeme moci věnovat ještě dlouhá léta