Krmení masem
Autor: Ivana Švelchová <(at)>, Téma: Kuchařka, Vydáno dne: 24. 12. 2010



Když si domů přinesete pejska, už od prvního okamžiku se mu snažíte nabídnout to nejlepší. Staráte se o něj, pečujete, hrajete si s ním a krmíte ho. Mnozí z nás se snaží kupovat nezávadné hračky, kvalitní pelíšek a nechají si také poradit v oblasti krmení. Každá dobře míněná rada ale nemusí být zrovna výhrou v loterii. Je velmi moderní v poslední době krmit psa granulemi. Je to rychlé, skladné, pohodlné a ideální např. na cestování. Je to ale skutečně pro psa to nejlepší? Pokud vybereme skutečně kvalitní granule (kterých je opravdu pomálu, jestli vůbec existují), tak určitě ano. Jak se ale krmí masem, proč se poslední dobou tolik mluví o metodě BARF? .....

 


 

 

BARF - bones and raw food

 

Jak už z překladu vyplývá, jedná se o krmení kostmi a syrovým masem. Pes je masožravec. Jeho žaludek je na maso a kosti přizpůsoben. BARF je jakýmsi návratem k přirozené stravě, tedy k podávání takové krmné dávky, jakou by si pes sám „ulovil“. Krmná dávka by měla být vyvážená řádově v horizontu týdnů. Tzn. např. jednou či dvakrát do týdne pes dostane kosti, jednou týdně může mít hladovku.

 

Vše pochází od způsobu lovu. První den si vlk ulovil zvěř, tři dny ji jedl, 4. den měl vnitřnosti, 5. už zbyly jen kosti a 7. neměl nic, dokud si zas ulovil. Samozřejmě to nejde brát takto doslova, ale princip zůstává zachován. Nejedná se pouze o maso a kosti ale komplexní řešení vyvážené stravy, včetně zeleniny, ovoce, vnitřností, vajíček a zkrátka všeho s čím mohl pes/vlk v minulosti přijít do styku.

 

Osobně si myslím, že v dnešních podmínkách není 100% možné krmit dle zásad BARF. Je to z toho důvodu, že mnozí z nás, co se rozhodli pro tento druh výživy psa, nemají přísun takových surovin, jakých se dostávalo psovi/vlkovi dříve. Vlk si maso lovil, snědl žaludek zvěře i s obsahem (natrávené trávy, bobule, klíčky…), takový luxus mnozí z nás zkrátka nemohou dopřát. Označení BARF je proto podle mého názoru u běžného majitele psa mylné a jedná se jen o krmení syrovým masem. Slovíčka ale nejsou až tak důležitá. Jak se krmí masem u nás

 

 

 

Výhody:

 
 
  • obnova přirozené funkce jícnu a žaludku (Pes živící se masem má jiné pH žaludku (nižší). V podstatě veškeré bakterie zahubí.)
  •  
  • víte, co psovi dáváte
  •  
  • chuť k jídlu
  •  
  • rychlejší trávení (menší riziko torze)
  •  
  • možnost přizpůsobit krmnou dávku okamžitě podle potřeb psa.
  •  
  • někdy cena
  •  
  • vyváženost stravy v delším časovém horizontu
  •  
  • (a navíc mi psi přestali venku žrát odpadky )
  •  
     

     

     

    Nevýhody:

     
     
  • někdy cena
  •  
  • časově náročnější
  •  
  • chce to čas než člověk získá jistotu, co psovi sedí a co ne
  •  
  • horší skladování, náročnější na místo
  •  
  • manžel či přítel může začít závidět psovi jídlo
  •  
     

     

     

     

     

    Přechod na krmení masem

     
    Jako první krok bych vyzkoušela, zda pes bude syrové maso žrát. Mně Niki třeba nežrala, až posléze jsem zjistila, že to pravděpodobně mělo co dočinění s „čerstvostí masa“ nebo kvalitou. Začala jsem kupovat jinde a najednou jí maso chutná. Pokud vám pes syrové jíst nebude, budete muset nejdříve vařit. Postupem času dělejte maso syrovější a syrovější. Někdy stačí pouze zalít vroucí vodou, aby se maso zatáhlo, a pejsci se na něj hned dívají jinak.

     

    Přechod na samotné krmení se na rozdíl od granulí dělá naráz. Žádný pozvolný přechod s přimícháváním granulí. Granule mají jinou dobu stravitelnosti, jsou obtížněji stravitelné než maso. Ne každý žaludek by takový zásah v podobě granulí a masa pohromadě snášel dobře.

     

     

     

    Maso

     
    Maso dáváme syrové i vařené. Syrové maso obsahuje více živin než maso vařené. Oproti tomu vařené maso je lépe stravitelné a snášejí ho i psi trpící potížemi s trávením.

     

    Hovězí - velmi oblíbené u psů, kteří nemohou díky alergii drůbeží maso.

     

    Vepřové - jedná se o maso tučné. Často se vepřové používá pro psy se zvýšenou zátěží nebo u takových, kteří potřebují silnější vrstvu tuku pro celodenní pobyt venku v zimě.

     

    Drůbeží - asi nejvíce používané. Někteří psi ale trpí alergiemi na kuřecí maso. Obecně se ale kuřecí používá spolu s rýží při dietách.

     

    Vnitřnosti - je dobré jednou za čas podávat, ne však příliš často. Obecně se ani u lidí nedoporučuje nadměrná konzumace. Osobně vnitřnosti vždy vařím, ale je to individuální.

     

    Ryby - bohaté na Omega 3 nenasycené mastné kyseliny, které podporují činnost mozku, správnou funkci srdce, působí proti zánětům a mnoho dalšího.

     

    Zvěřina - můžete bez problémů podávat, ale opět jako u vnitřností bych byla opatrná a raději povařila.

     

     

     

    Kosti

     
    Obecně platí, že kosti nevařit, tvrdnou a třepí se. Kuřecí dlouhé kosti nedávat ani syrové (!!!), úlomky můžou být opravdu nebezpečné. Jícen a žaludek psa je uzpůsoben tak, že si kost „po cestě“ jakoby otáčí, nedojde tak k jejímu zapíchnutí. Aby došlo k tomuto procesu, je potřeba dávat kosti s masem. Osobně bych nezkoušela, jak má můj pes vytrénovaný jícen, pokud byl řadu let na granulích a kost viděl jen za výlohou řeznictví. Psi žijící na granulích tuto funkci ztrácejí.

     

    Myslím, že nejčastěji používané kosti jsou krky (kuřecí, krůtí), skelety a morkové kosti. Může být ale použito vlastně cokoliv, ať už v kuse, nebo nadrcené do mletého masa. Kousáním celých kostí si pes také čistí zuby od plaku a zubního kamene.

     

     

     

    Příloha: příloha je nejčastěji zelenina, může se ale použít rýže či těstoviny

     
    Zelenina - nejlíp čerstvá zalitá horkou vodou, aby se uvolnily vitamínky . Hlavně pozor na tu, která nadýmá (hrášek, zelí…). Zeleninu je třeba mixovat nebo strouhat. Pokud budou větší kousky, tak jediný efekt je takový, že po estetické stránce se vám možná budou víc líbit bobky při sbírání, ale pes si z ní nic nevezme. Krom toho spousta psů ji žrát nechce, tak je potřeba ji do žrádla zamaskovat. Nebo zeleninu nahradit ideálně plnými žaludky (pokud máte možnost) nebo také zelené neprané dršťky jsou dobré. Jdou použít i různé sušené bylinky i zelenina, pokud by nebyl dostatek čerstvé.

     

    Rýže a těstoviny - jsou obecně dobré akorát k zaplnění žaludku. Nemají žádnou významnou výživovou hodnotu. U obzvláště žravých psů je ale dobré dodat jim trochu, aby si zaplnili bříška. Celkově obiloviny se používají také, pokud potřebujete, aby pes nabral nějaké to kilo navíc. Pokud se vás ale nic z toho netýká, klidně je můžete úplně vynechat.

     

    Ovoce - ovoce kvasí, proto je dobré nedávat ho společně s masem. Nemusí to psovi způsobit žádný problém, ale také může. Já dávám nastrouhané ovoce spolu s vajíčkem, medem, lněným semínkem a tvarohem ráno ke snídani.

     

     

     

    Ovoce a zelenina

     

    Borůvka - vitamín C, vitamín B, draslík, vápník, fosfor a hořčík. Zlepšuje krevní oběh, pomáhá na potíže se zrakem, podporuje imunitu, působí proti infekcím močových cest, proti průjmům.

     
    Broskev a nektarinka - vitamín C, jsou dobrým zdrojem karotenů, které se mění na vitamín A.
     
    Jablko - vitamín C, povzbudivě působí na nervovou soustavu, posiluje a pročišťuje organismus. Obsahuje vitamíny skupiny B.
     
    Meruňka - vitamín C, provitamín A, vitamíny skupiny B, minerály - draslík, fosfor, bór, vápník a železo. Sušená meruňka obsahuje železa ještě více. Reguluje trávení, zlepšuje zrak, přítomná vláknina snižuje hladinu cholesterolu v krvi.
     
    Malina - vitamín C, vitamín E, fosfor, vlákninu. Její šťáva pročišťuje zažívací ústrojí a zmírňuje záněty močového měchýře. Maliny bývají úspěšné i při léčení zažívacích poruch a revmatismu.
     
    Meloun - vitamín C, vitamín A, železo a mangan. Podporuje výměnu kyslíku mezi buňkami, zvyšuje srážlivost krve. Snižuje riziko mozkové mrtvice a infarktu.
     
    Mrkev - vitamín C, zdroj vitamínu A. Chrání tělo před bakteriemi a viry, posiluje zrak, umožňuje stálou obnovu buněk. Prospívá kůži, obsahuje karoten (barvivo).
     
    Okurka - vitamín C, vitamíny skupiny B, síra, mangan, fosfor, vápník a draslík. Má nízkou kalorickou hodnotu, proto se uplatňuje v redukčních dietách. Pomáhá tělu s vyplavováním škodlivin, podporuje funkci jater, léčí střevní potíže a infekce.
     
    Paprika - vitamín C. Dále obsahuje beta-karoten, který se v organismu mění na vitamín A. Bioflavonoidy obsažené v paprikách spolu s beta-karotenem působí jako antioxidanty, a tím pomáhají chránit před zhoubnými nádory. Chrání proti bakteriím a virům, posiluje zrak, chrání pokožku.
     
    Rajče - vitamín C, je zdrojem beta-karotenu (lykopenu), vitamínu E a vápníku. Lykopen je antioxidant, který hraje významnou roli v boji proti některým nádorům.
     
    Třešeň - vitamín C, zdroj draslíku, který pomáhá správné činnosti srdce. Působí protizánětlivě, povzbuzují organismus. Odvar z listů má silné močopudné účinky.
     
    Zelí - vitamín C, syrové zelí je jednou z nejzdravějších potravin. Obsahuje vitamín A, E, B a tři gramy vlákniny ve 100 g. Pomáhá při překyselení žaludku, příznivě působí i na pokožku.

     

     

     

    Doplňky stravy

     
    Zastávám názor, že co jde nahradit přírodní cestou, to nemusí pes dostávat formou prášku. Někdy to ale nejde a např. kloubní výživu je občas vhodné přidat především u rostoucích psů. Stejně tak vitamíny a minerály, které vámi vytvořená krmná dávka nebude obsahovat. To už je ale vše individuální.

     

    Sulc z vepřových nožiček: může být výbornou náhradou, nebo doplňkem kloubní výživy.

     
    Vajíčko: bílek v syrovém stavu odbourává ukládání vitamínu D (potřebný k ukládání vápníku), proto je lepší ho buď povařit, nebo zakápnout citronem. Co se týká vápníku, tak přidávání vajíčka se skořápkou je nesmysl. Vápníku je tam tak málo, že aby to mělo nějaký efekt, museli byste dávat obrovské množství.

     

    Olej: je dobré občas podávat, zejména ke kostem (tam skoro nutnost bych řekla). Taky je dobré s ním zakápnout zeleninu, vitamíny se z ní pak líp uvolňují. Výborný je např. lososový olej, ale i panenský olivový olej pejsci můžou.

     

     

     


     
    A to je v základu vše důležité, co by mělo být obsaženo v krmné dávce. Krmení je věcí individuálních potřeb a chutí. Každý páníček musí tedy nejdříve zjišťovat, co právě tomu jeho miláčkovi dělá a nedělá dobře. Zda potřebuje nabrat nebo naopak shodit, zlepšit srst, či léčit klouby. Na českém trhu existuje nepřeberné množství komerčních příloh, bylinek, zeleniny, doplňků stravy a opravdu není takový problém si vybrat. Obchody s masem přímo pro psy se také rozrůstají a zkvalitňují své služby. Možná právě proto je na čase začít přemýšlet, jestli krmení masem není zrovna to pravé pro vás.

     

     

     

     

     

    Fotografie: Ivana Švelchová, Šimona Drábková a Martina Nýčová