Proč psa s PP?
Autor: Eva Štemberová <(at)>, Téma: Chovatelství, Vydáno dne: 17. 12. 2009



Pojednání o tom, proč nekupovat zajíce v pytli, ale koupit si psa s PP.

 


 

 

Denně se setkávám s inzeráty tipu: „Prodám čistokrevného psa bez PP“ nebo „úžasná štěňátka bez PP po čistokrevných rodičích“. V tu chvíli mám sto chutí papír roztrhat nebo počítač vyhodit z okna ve 4. patře dolu na frekventovanou silnici. Ale vidím rudě, když si přečtu: „Krásný psí kluk bez PP hledá nevěstu. S PP nebo bez. Je strašně chytrý, krásný jen občas zavrčí, když má v misce něco dobrého nebo se počůrá, když k nám přijde někdo cizí na návštěvu…“

 

 

 

Ona dvě písmenka ve zkratce PP znamenají Průkaz Původu. A průkaz původu by Vám měl zaručit, že si kupujete psa daného plemene a ne „skoroovčáka“, který má ocas jako dobrman a hlavu jako teriér. Ale kdyby šlo jenom o to, jak vypadá… Jak říkají ovčáci: chlupy nepasou. Důležitá je povaha, kterou má PP také „zaručit“. Plemeno plemenem dělá hlavně charakter psa, pro nějž bylo po staletí šlechtěno. A vlastně i proto existují. Existují chovatelské kluby se svými pravidly, mezi která patří ochrana feny před vyčerpáním (vrh maximálně jednou ročně, vyloučení feny z chovu dosažením určitého věku apod.), zjištění nepříbuznosti rodičů (jak jistě každý zná, riziko genetických vad je násobně větší u příbuzných jedinců - rozštěp patra, neuzavření fontanely, vodnatelnost mozku, epilepsie, DKK, DLK, alergie a mnoho mnoho dalších nemocí neslučitelných se životem), vyšetření na fyzické vady (DKK, DLK, skus, počet prstů, počet zubů…) tak vyšetření na nositele genů pro různé oční vady, hluchotu…. Pro to, aby se jedinec stal chovným, musí splňovat nelehké požadavky: vynikající exteriér (několik výstavních úspěchů), různá vyšetření zdraví, zkoušku povahy (test vyrovnanosti psa, jestli není agresivní, bázlivý….) - povaha a vzorce chování jako je bázlivost a agrese se totiž negeneticky dědí na štěňata! Laicky řečeno, když chováte na agresivní bázlivé čubě, štěňata to od ní „odkoukají“ a budou taky taková. To chovatele (majitele psa) něco stojí, poplatky na výstavu nejsou zrovna levné, cesta na druhý konec republiky nebo i za hranice také něco stojí, čas věnovaný výcviku… to vše dává předpoklad, že se lidí svým psům věnují a že jim nejde jenom o prachy ze štěňat, což je u množitelů psů bez PP, kde chov není nikterak kontrolován, hlavní hledisko. Feny nechají nakrýt na prvním hárání (kdy je fena vlastně ještě štěně - taky nenecháte otěhotnět jedenáctiletou holčičku), jsou často drženy v příšerných podmínkách, štěňata mají 2x do roka, na třech letech jsou tak vyčerpané, že vypadají na osm, množí na absolutně nevyhovujících jedincích (výše vyjmenované vady fyzické, strach, agrese…).

 

 

 

 

 

Třeba jako tato fena, jsou jí pouhé 4 roky, ale vypadá rozhodně na víc.

 

 

 

Kromě těchto rizik: nevíte, co vám ze štěněte vyroste za psa (protože ti dva psi, co jste viděli, nemusí být rodiče, i když vám to říkají), nemůžete odhadovat riziko výskytu různých onemocnění (protože neznáte vyšetření nejen rodičů ale i sourozenců z jiných vrhů, rodičů rodičů, tet…), nemůžete odhadnout, jaké povahy štěně bude a zda se u něj neprojeví nějaká psychická nestabilita, je tu další proti, proč si nebrat štěně od množitelů (a argument, že fenu neuhlídali, že každá fena by měla mít alespoň jednou za život štěňata, že štěňata dají jinak utratit - to jsou jen vyděračské nesmysly) je, že „nabídka zvysoka převyšuje poptávku“. Útulky praskají ve švech, psi tam tráví i několik let, dokonce štěňata v dnešní době nemají jisté, že se dostanou brzo k novým zodpovědným a milujícím páníkům. A procento psů s PP je v útulcích mizivé. Proto vybízím všechny, nekupujte si psa bez PP. Ty peníze, které ušetříte na koupi štěněte, do něj pravděpodobně vrazíte později u veterináře. Pořizovací cena psa je ta nejmenší částka, kterou za něj dáte. Pokud je Vám jedno, jak pes bude vypadat a jaké bude mít charakterové rysy, běžte do útulku a tam s vyberte jednu duši, která si svůj smutný osud nevybrala. Pokud si netroufnete na dospělého psa, nabídka štěňat je pestrá, bohužel. Prosím, nepodporujte množitele, kteří své psy týrají ať už fyzicky, tak psychicky nebo svojí neuvážeností a chamtivostí připravují o šťastný život stovky psů v útulcích. Já sama mám doma psa s PP a jednoho z útulku - bezproblémová čubina, vděčná, věrná.

 

 

 

A ještě něco, můžete namítnout, že voříšci jsou zdravější než lecjaká plemena. Ano to souhlasím, ale voříšek a pes bez PP nebo kříženec je něco jiného. Voříšek je takový pes, u kterého nemáte šanci poznat, jakých plemen byli jeho rodiče, protože byli také voříšci. Ti jsou opravdu zdravější, než některá plemena. Ale u kříženců a psů bez PP je to přesně naopak. Genetika je záludná věc. Dále také můžete namítnout, že i u psů s PP se vyskytují agresivní a bázliví chovní jedinci, jedinci s vrozenou vadou apod. Ano, ale to je o lidech a podvod a úplatky vládnou světem. Proto si pečlivě vybírejte chovatelskou stanici, chtějte vidět rodiče, chtějte vidět kde spi bydlí, chtějte je předvést ve městě a mezi cizíma psi. Pouze takto lze snížit stavy v útulcích a zkvalitnit chov psů. Ač je to smutné, i toto je byznys.

 

 

 

 

 

Eva Štemberová

 
www.bonremotasmanskytygr.wbs.cz