Pes v bytě se může mít lépe, než jeho kolega na dvorku..
Autor: Sandra Bejšáková <sandra.bejsakova(at)tiscali.cz>, Téma: Chovatelství, Vydáno dne: 11. 11. 2006



Dilema, zda pes do bytu patří či ne, řeší mnoho lidí. U malých plemen je to celkem jednoznačné. Ta ani jinde žít nemohou. Co když ale někdo chová v bytě brazilskou filu. Je to v pořádku? A je v normální mít psa dvacet tři hodin denně v kotci? Pokud má pes dostatek pohybu ve volnosti a netrpí samotou, můžeme ho chovat v bytě. Pes z kotce by mu záviděl. Venkov je sice venkov, ale je lepší procházka třikrát denně nebo zahrádka 10 x10 metrů?


V ideálním případě má pejsek k dispozici výběh po celý den a k tomu chodí pravidelně - pozor ne pravidelně o víkendu, avšak pravidelně každý den na procházku. Realita je jiná. "Když je pes na zahradě, tak to přeci bez procházky vydrží...", pomyslí si většina majitelů. A tímto pravidlem se také řídí.  

 

Zapomínají, jak je pro vyrovnanou psí povahu důležité prožívat nové situace, seznamovat se s všelijakými podněty. Socializace s cizími psy a lidmi. To je pak záruka, že našeho psa nic nezaskočí a nezareaguje nepředvídatelně.

 

Když pozoruji venčení městských psů v parku, většinou hromadně pobíhají a společně se radují z volnosti. U nás na vesnici minimálně polovina lidí se psy na procházku nechodí a z těch kteří chodí, další polovina nevlastní psa snášejícího se s ostatními. Agresivita těchto psů není rozhodně normální. Majitelé jsou přesto spokojení, potřebují psa jen na hlídání. A když se potom stane neštěstí, například rvačka psů nebo dokonce pes někoho pokouše, škoda se zaplatí, pes se utratí...

 

Život se psem v bytě může být naprosto idylický. Časté procházky. Trvalé spolusoužití se svou rodinou. Kterému psovi by se to nelíbilo? Na páníčka zbývají některé ústupky, co se týče pořádku v bytě. Chlupy všude. Čím chlupatější pes tím je jich víc. Hladkosrstá plemena alespoň v nenanosí v kožichu tolik bahna a celkově se lépe udržují v čistotě.

 

Pak už jen zbývá dohoda se sousedy. V sousedních bytech nemusí být všichni milovníky psů, tak není na místě zkoušet jejich nervy nepřetržitým štěkáním. Také trávník přímo před vchodem pokrytý psími výkaly sousedé zrovna nepovažují za dobrou vizitku. Pes i jeho pán prostě musí být slušně vychovaní. Co se na vesnici ztratí, v panelovém domě se dotýká všech. Ale čím vyšší nároky, tím větší motivace a lepší výsledky ve výcviku. Když by vám pes v Praze utekl a nereagoval na přivolání, kromě pokuty vám také hrozí, že už ho nespatříte. Zatímco na vesnici pes prostě utekl a tak se počká, až se sám vrátí...

 

 Takže... Pes vychovaný a neopuštěný může v bytě žít šťastně. Jen to vyžaduje víc páníčkova času.