Pachové práce – „Královská disciplína“. Označování předmětů a nácvik lomů
Autor: Michaela WEIDNEROVÁ <michaela.w(at)hafbezobav.cz>, Téma: Výchova a výcvik, Vydáno dne: 01. 08. 2005



V dnešním pokračování se seznámíme s pokračováním výcviku stop a s jeho dovedením do konečné fáze. Předpokládejme, že náš pes již spolehlivě vypracovává rovné stopy. Můžeme tedy navázat nácvikem označování předmětů a postupného zvládání lomů.

Označování předmětů
 
Nejdříve si vysvětlíme, co rozumíme pod pojmem předmět. Je to v podstatě obdélník nejčastěji s rozměry maximálně 10 x 5 x 1cm (rozměry vždy přesně stanoví příslušný zkušební řád) vyrobený z přírodního materiálu jako např. kůže, filc, kus koberce v barvě výrazně se neodlišující od terénu. Tento předmět musí být dostatečně prosycen pachem kladeče, tzn. že ten jej má nejméně 30 min. předem u sebe. Následně pak před začátkem pokládání stop musí být ukázán rozhodčímu, který jeho použití odsouhlasí v souladu s příslušným zkušebním řádem. Jak jsem již uvedla v minulém díle, psovod v rámci hlášení sděluje, zda pes předměty označuje nebo zvedá (aportuje). Pes může označovat třemi různými způsoby a to zalehnutím, usednutím nebo zastavením. V rámci jedné zkoušky (závodu) musí pes všechny nalezené předměty označit vždy shodně.
 
V praxi to vypadá tak, že jakmile stopující pes nasaje pach předmětu, okamžitě u něj zaujme příslušnou polohu (např. lehni!) a v té setrvá až do příchodu psovoda a jeho následného povelu „hledej!“. Psovod předmět uchopí a vztyčením ruky dává tak rozhodčímu najevo jeho nalezení. Stejným způsobem pes vypracovává celou trasu stopy, kterou vždy ukončuje poslední předmět.
 
A jak správně postupovat v nácviku? Nejdříve je nutné dobře si rozmyslet, pro kterou variantu označování se rozhodneme. Mě osobně se nejlépe osvědčilo označování předmětů zalehnutím, protože je to naprosto nezpochybnitelné. Např. zastavit se pes může na stopě i z jiných důvodů (myší díry, zaječí pelech, odpadky…) a je to poté zejména později u cizích stop pro psovoda matoucí. První předpoklad pro nácvik označování je tedy zvládnutí příslušné polohy při běžném procvičování poslušnosti, tedy např. zmiňované „lehni!“. Jakmile to pes spolehlivě ovládá, chápe, co po něm na poli chceme a má za sebou určitý počet vypracovaných rovných stop, můžeme pokračovat dále. Ještě by bylo dobré připomenout, že se snažíme pracovat s odlišnými předměty z různých materiálů. To z toho důvodu, aby si pes nezvykl jen na jeden předmět nebo na určitou skupinu předmětů.
 
Začínáme nejdříve s jedním předmětem, který buď stopu ukončuje nebo leží přímo na ní. I zde existuje několik metod nácviku a záleží v podstatě jen na vaší fantazii a na tom, na co bude nejlépe reagovat váš pes. Někdo předmět „navoní“ něčím lákavým, jiný pod něj dává pamlsky a další třeba aport nebo oblíbenou hračku. Každý způsob má svá pro a proti. V zásadě ale musíme usilovat o to, aby pes správně pochopil ,o co nám jde a byl dostatečně motivován . Já sama postupuji v začátcích následovně. Předmět bez jakýchkoliv odměn umístím zhruba doprostřed stopy a v momentě, kdy stopující pes nasaje jeho pach, zavelím „lehni!“ a usměrním ho do požadované polohy. Připomínám, že vedu psa na krátkém vodítku a velmi pozorně sleduji jeho reakce, abych vystihla ten správný okamžik k vydání povelu. Jakmile pes leží, ukazuji na předmět a zároveň ho chválím a odměním pamlskem z kapsy. Nikdy nedávám dobroty pod předmět. Pes má potom tendenci rychle schlamstnout, co najde a pospíchat dál. Je také důležité věnovat předmětu „náležitou“ pozornost, jako kdybychom našli nějaký poklad. Toto naše chování totiž vzbudí zájem psa a nám to pomůže v další práci. Později se snažím již psa pokládat bez zvukových povelů až si postupně začne předpisově lehat sám. Také prodlužuji dobu setrvání v této poloze a následné odměny v návaznosti na stupeň pokročilosti. V další fázi můžeme začít se zvyšováním počtu předmětů na stopě. Já u cvičných stop zásadně končím nalezením potravy a poté ještě pes dostane pár kousků přímo ode mne. Na zkouškách a závodech pochopitelně žádné pamlsky nejsou. Nic mi ale nebrání po odhlášení se rozhodčímu oněch pár kousků, na které můj pes čeká, třeba v autě za odměnu vydat. Ještě připomínám, že v průběhu provádění zkoušky nesmí mít psovod u sebe žádné dobroty a ovlivňovat jimi tak práci psa.
 

Nácvik lomů
 
Pokud již pes sleduje bez problémů pomalu a přesně rovnou stopu, začínáme s obloučky. Nejdříve je oblouk velmi pozvolný, zesílený drobnějšími krůčky a častějším pokládáním odměn. Tím postup psa zpomalíme a zpřesníme. Postupně měníme tvar obloučků až do tvaru lomu. Obloučky střídáme jednou doprava, jednou doleva. Než přistoupíme ke zmenšení poloměru obloučku, musíme mít jistotu, že pes již zvládl cvik předchozí. Pokaždé psovi obtížný úsek zatraktivníme. Pokud má pes ve stopování delší přestávku, je třeba se vždy vrátit o krok zpět a teprve potom pokračovat další fází.
 

Zvládl-li již pes kratší stopu s jedním lomem a umí také označovat předměty, pozvolna přecházíme do náročnějšího terénu, zvyšujeme počet kroků v úseku, následně také počet lomů a předmětů, přičemž důsledně trváme na jejich správném označení a také postupně prodlužujeme stáří stop vždy po 5 minutách.
 

Příště: „Co říci závěrem?“