Problém se štěnětem

[Andria]

Zdravím, mohl by mi prosím někdo poradit? Mám druhý den štěňátko kavalíra. Můj první pejsek, přečetla jsem si toho dost a myslela, že to nebude tak těžké. Četla jsem si hodně příspěvků, že štěně kňučí, když někdo odejde z domu. Moje štěně kňučí i když doma jsem. Když si s ní zrovna nehraju a jdu do kuchyňky, ona jde zamnou a stále kňučí. Kňučí i teď. Stačí, když se jí chviličku nevěnuji, je to normální? Možná si potřebuje zvykat déle, ale nerada bych, aby z ní byla závislačka na mě a vše bylo hned po jejím. Jo taky jsem si říkala bude mít svoje místo, včera jsem jí utahala, v půl 11 jsem ji uspala v jejím pelíšku a v půl 1 ráno, šílený pláč, vytí a štěkání, takové to ostré štěněčí, tak jsem se jí pokoušela znovu uspat v jejím pelíšku a nedalo se. Skončila u mě v posteli, jenom přeci jsem chtěla, aby se sousedi na štědrý den vyspali. Já čekala kňučení, ale ne takové scény, to mi vyrazilo dech Takže někdo nějaké rady? Dostala jsem jí darem k Vánocům, byl to můj sen, je to můj sen a kamarád poslouchal jak stále o vysněném štěňátku básním, tak mi ho koupil, já si štěně chtěla pořídit na jaře až bude dovolená, bohužel v úterý budu muset do práce a dovolenou si můžu vzít v lednu, což samozřejmě udělám, ale mám strach jak to tu štěňátko v úterý zvládne samo, když je taková hysterka. Ve středu půjdu z práce dřív a čtvrtek, pátek to bude muset taky přežít :X Bohužel toto kamarád trochu nedomyslel. Ale jinak abyste nemysleli, že jsem nějaká tyranka, co jí vadí všechno co štěňátko dělá Jsem hrozně šťastná, je to úžasný pocit, když jí za něco chválím a vidím v jejích očích tu radost. Dokonce mě překvapila, když se vyčůrala někam mimo, kam neměla, odnesla jsem jí na podložku. Už jsem si myslela, že to nikdy nepochopí. A potom večer po té hrozné scénce jsem viděla, jak jde přímo doprostřed podložky a udělala loužičku, to byl jásot Já s ní chodím ven každé dvě hoďky, ale ona se venku jen vykaká a čurání si nechává na doma, ale to se vypiluje.

[Wolfice]

My když jsme jeli pro štěně (Slovenský čuvač), celou cestu nám prospal, tak sem si říkala, že to bude v pohodě. Doma jsem se 2 dny po sobě ani chvilku nevyspala a do školy jsem musela s velkou láhví coca coly, abych tam neusnula. Nepomáhala dečka, kterou jsme si brali od chovatelky s pachem sourozenců, hraní, chození ven, dokonce ani vzítí do postele, aby nebyl sám. Po dvou dnech to bylo lepší, ale to kňourání mu vydrželo tuším 5 dní, pak už se to s ním dalo vydržet, i po pár týdnech, když jsme ho nechali samotného kňoural. Když jsme ho už dali ven na zahradu, zlikvidoval nám spodek dvěří a dokonce rozkousal přípravek, který má odpuzovat psy (NEFUNGUJE TO). Svolávat sourozence přestal asi po těch 5ti dnech, vydržet samotu mu netrvalo dlouho, ale dodnes nemá rád změny prostředí, se mnou si zvykne, když ho má někdo hlídat, tak je to samé vytí, ale zase je fakt, že u čuvačů je typické, že jsou to psi jedné rodiny.

Ale třeba kamarádky štěně bylo vzorné od prvního dne

[Andria]

Děkuji moc za příspěvek. Trochu mě uklidnilo, že to snad brzy přejde. No mě naštěstí nevyje a nekňourá v posteli, to je jak andílek. Taky mi dělá scénky, když jdu na wc a zavřu dveře, ale stalo se mi dneska,
že jsem se nenápadně vytratila, když si hrála a šla do sprchy. Kupodivu byla ticho a zůstala tak jak jsem jí nechala, jen koukala na dveře no. Taky jsem si čistila zuby, to jsem dveře nezavřela a ona stála ve dveřích
koukala na mě a kňourala.

[Kristýnka]

Pokud nechceš, aby s tebou spala v posteli, neměla by sis ji tam brát. Hold musíš být tvrdá v tom co chceš. To znamená, když chceš, aby ti neknourala, ignoruj ji a nechod ji utěšovat. Pro ni to je odměna a bude si to vynucovat. CHápu, že je těžký odolat malému mimču, ale pokud to dokážeš, předejdeš dalším případným problémům 

[Katkak]

Můžete pořídit i nějakou hračku, se kterou si vystačí samo. Ať už jen něco pískacího, nebo třeba míčky, které se daj naplnit pamlskama (když na to přijde, stačí obyčejná PETka, ale u té bacha, aby něco nespolklo).
Já měla na štěně štěstí a většinu dne prospala a doteď prospí, takže osobní zkušenost s podobnou situací nemám.

[Ahsia]

A víš odkud štěně pochází? Jak probíhala socializace, kde byla štěňata ubytovaná apod.? Ten strach a přecitlivělost může pramenit i odtud.

[Andria]

No, vím odkud pochází, ale není papírová, bohužel, ale ráda jí budu mít stejně. Chtěla jsem na jaře vyhlídnout papírovou až bude vše úplně promyšlené a budu mít dovolenou. Kamarád mě fakt překvapil, chtěl mi udělat radost. Já mám radost čím dál větší, když jsem s ní to nejde nemilovat. Kamarád říkal, že ta paní vypadala, že tomu rozumí, ale odmítla mu dát nějaký kus hadru ze starého domova, aby se jí tak nestýskalo. Krmena byla pedigree :X Já koupila proplan, ona dala kamarádovi nějaké granule, takže to smíchávám. Hovínka nemá tuhé, spíš řidší. Občas kýchne, takže ji zatím beru ven jen na kratičko, zatím se jí ani moc venku nelíbí. Navíc nemá kompletní očkování, vím, že riskuji tím, že jí beru ven, ale socializace je podle mě důležitá a za ten risk to stojí. Kolikrát denně má štěně kakat? Možná blbá otázka, ale vážně jsem psa nikdy neměla. Kadila jenom v 10 dopoledne, což mi přijde málo na to že jí dávám papat 5x denně. Ok, pokusím se to kňučení přes den ignorovat, ale do postele jí asi brát nakonec budu, je to úžasný pocit se vedle ní probudit a navíc já jsem taková, že ráno často dělám všecko narychlo, protože stále típám budík, takový blbý zvyk. Bylo prima mít v 5 ráno oslintaný obličej, ale probralo mě to dokonale Berete taky své psy do postele nebo ne? Jinak když jdu do koupelny zavřu dveře a ona kňourá, tak otevřu vynadám jí, ale nezdá se mi, že by to mělo nějaký účinek, ignoruje můj zvýšený hlas a nadšeně na mě skáče, i když si jí nevšímám.

[Kristýnka]

No, vím odkud pochází, ale není papírová, bohužel, ale ráda jí budu mít stejně. Chtěla jsem na jaře vyhlídnout papírovou až bude vše úplně promyšlené a budu mít dovolenou. Kamarád mě fakt překvapil, chtěl mi udělat radost. Já mám radost čím dál větší, když jsem s ní to nejde nemilovat. Kamarád říkal, že ta paní vypadala, že tomu rozumí, ale odmítla mu dát nějaký kus hadru ze starého domova, aby se jí tak nestýskalo. Krmena byla pedigree :X Já koupila proplan, ona dala kamarádovi nějaké granule, takže to smíchávám. Hovínka nemá tuhé, spíš řidší. Občas kýchne, takže ji zatím beru ven jen na kratičko, zatím se jí ani moc venku nelíbí. Navíc nemá kompletní očkování, vím, že riskuji tím, že jí beru ven, ale socializace je podle mě důležitá a za ten risk to stojí. Kolikrát denně má štěně kakat? Možná blbá otázka, ale vážně jsem psa nikdy neměla. Kadila jenom v 10 dopoledne, což mi přijde málo na to že jí dávám papat 5x denně. Ok, pokusím se to kňučení přes den ignorovat, ale do postele jí asi brát nakonec budu, je to úžasný pocit se vedle ní probudit a navíc já jsem taková, že ráno často dělám všecko narychlo, protože stále típám budík, takový blbý zvyk. Bylo prima mít v 5 ráno oslintaný obličej, ale probralo mě to dokonale Berete taky své psy do postele nebo ne? Jinak když jdu do koupelny zavřu dveře a ona kňourá, tak otevřu vynadám jí, ale nezdá se mi, že by to mělo nějaký účinek, ignoruje můj zvýšený hlas a nadšeně na mě skáče, i když si jí nevšímám.

to je právě uplná blbost! Tím, že otevřeš a vynadáš ji, tak vlastně ona dosáhne svého, protože přerušíš tu svoji činnost a jdeš za ní, i když třeba ne v dobrém.
Prostě bys ji měla uplně ignorovat a když naopak knourat nebude, tak vyjít ven a pochválit ji. Prostě přesně naopak, než jak to děláš :-).
Jinak mě spí v posteli jen jeden pes(ze dvou). A od mala jsem chtěla, aby tam spala, takže jsem počítala s tím, že budu muset častěji měnit povlečení, pořádně ji omývat, pokud bude špinavá, abych to neměla v posteli atd atd...
Ale dokáže spát i na pelechu, to je podle mého důležité, aby pes měl i jiné místo než postel.
Pokud kýchá, dala bych ji minimálně jitrocelový sirup, protože není normální, aby malý štěně, které přijde od ,,chovatele´´ bude kýchat...S tím kaděním je to relativně normální, je ve stresu, proto nemá tuhý bobky, navíc ji navykáš na novou stravu atd, je tam více věcí proč to takhle ted má.

[radecha]

Doporučuju aspoň tejden krmit tím, co měla u chovatele a teprve pak začít přimíchávat.

[petrb]

I moje štěňata prvních pár dní naříkala steskem po sourozencích a rodným hnízdě, některé si zvykne rychle, jinému to pár dní trvá. Jak Ti zde píší, jestli nechceš, aby Ti pejsek lezl do postele, nedávej ho tam nikdy. Dej si třebas jeho pelíšek k posteli svý a strč mu do pelíšku ruku a tak můžete spolu usnout. Navíc, když budeš dávat pejska do postele, může Ti z ní spadnou, je-li vysoká nebo bude mít tendenci z ní seskakovat a to není dobré na kostičky a klouby, když štěně roste (pakliže tedy nespíš na matraci na zemi).
Až půjdeš do práce, odstraň všechny el. kabely a nebezpečné věci z dosahu, aby je nemohlo v nudě štěně začít okusovat a doporučuji Ti zanechat ho jen v jedné místnosti, jestliže máš větší byt. Jestli něco štěně zničí, né abys ho trestala, až se vrátíš domů, spojilo by si trest s Tvým příchodem a příště by se bálo, až by ses vrátila a Tobě by to mylně mohlo připadat jako, že pejsek ví, že se provinil...Snad máš nějaké známé, co mají volno mezi svátky nebo příbuzné, zkus se s nimi domluvit, aby se u Vás stavili alespoň jednou během dne , zvláště jestli máš klas. dlouhou prac. dobu. Jestli pejska někam zavřeš (doufám, že má v té koupelně okno) a on kňourá, vyčkej do chvíle, než přestane a pak se vrať a pochval ho. Nenadávej mu, stejně Ti nerozumí a když za ním v kničení přijdeš znamená to pro něj jen jedno - příště budu kničet ještě víc, protože o to snad panička rychlejc přijde, když minule přišla taky. Ignorace štěněte je nejvyšším trestem, ten můžeš používat jedině, když větší pejsek je už dobře vycvičený (v tom, co jsi ho naučila), snaž se ale spíše zkusit vychovávat ho bez trestů, (stejně trest jako takový zvíře vlastně nechápe) , aby si vytvořil k Tobě pevný vztah. Nikdy nezapomeň, že nejprve musíš psa Ty sama vše naučit a teprve pak se na něj můžeš za něco zlobit, když už to musí být. Buď důsledná, vyplatí se Ti to. Je to sice miminko, ale jestli mu budeš ulevovat, jen mu všechno zkomplikuješ a ztížíš. Postupuj ve všem od nejjednoduššího s tím,že v počátku nejde o to psa vycvičit, ale postupně ho vychovávat, abys ho za čas mohla začít cvičit. Pokus se, alespoň v počátku, aby jsi pro něj byla zcela čitelná - co nesmí, nesmí nikdy, co může, může vždy. Až časem můžeš začít se složitejším. Pejska vezmi hned k veterináři, aby ho kompletně prohlédl, protože kýchání není normální. Socializace je ve svý podstatě mnohem důležitější než hrozba onemocnění, ale není na škodu zjistit v okolí u pejskařů, zda-li zrovna neřádí u Vás nějaká psí viroza apod. Názor chovatelky, že nechtěla dát příteli s sebou něco s pachem matky a sourozenců, je podivná. Ale stalo se. Řidší stolice by se měla za pár dní upravit, kdyby se naopak zhoršovala,navíc spolu s kýcháním, vyraž hned na veterinu.
Zdravého šťastného pejska a hromadu trpělivosti a laskavosti z Tvé strany!

[MarkétaM]

Pokud nechceš, aby s tebou spala v posteli, neměla by sis ji tam brát. Hold musíš být tvrdá v tom co chceš. To znamená, když chceš, aby ti neknourala, ignoruj ji a nechod ji utěšovat. Pro ni to je odměna a bude si to vynucovat. CHápu, že je těžký odolat malému mimču, ale pokud to dokážeš, předejdeš dalším případným problémům 

Podle mě je pro začátek důležitý, aby štěně mělo pocit bezpečí, nemyslím si, že u přinesenýho štěněte je kňourání něco, čím si přímo vynucuje pozornost, jako spíš pocit nejistoty, samoty - celý svůj prozatimní život bylo obklopený svýma a najednou je samo. V prvních dnech bych si teda k němu klidně lehla na zem (a nebo si ho vzala do postele s tím, že jakmile si zvykne, dám ho na zem - pak jeho "kňourání už fakt ignorovat můžu, protože budu vědět, že si jenom něco vynucuje) a měla ho pořád u sebe, aby pochopilo, že patří jinam a ke mě...
Kikul s náma první den normálně spala, potřebovala takový to živočišný teplo, když byla větší, bez problémů zvládla přechod na spaní v chodbě.

[Kristýnka]

Podle mě je pro začátek důležitý, aby štěně mělo pocit bezpečí, nemyslím si, že u přinesenýho štěněte je kňourání něco, čím si přímo vynucuje pozornost, jako spíš pocit nejistoty, samoty - celý svůj prozatimní život bylo obklopený svýma a najednou je samo. V prvních dnech bych si teda k němu klidně lehla na zem (a nebo si ho vzala do postele s tím, že jakmile si zvykne, dám ho na zem - pak jeho "kňourání už fakt ignorovat můžu, protože budu vědět, že si jenom něco vynucuje) a měla ho pořád u sebe, aby pochopilo, že patří jinam a ke mě...
Kikul s náma první den normálně spala, potřebovala takový to živočišný teplo, když byla větší, bez problémů zvládla přechod na spaní v chodbě.

jak psala PetrB, je možné mít přeci její pelíšek u postele a mít v pelíšku ruku, aby věděla, že tam jsi :-).
Takhle přesně jsem to dělala s Peggy a fungovalo to krásně a do postele nelezla ;-)
Jinak s tím knouráním jsem to myslela tak, že přeci nebudu chodit za prckem kdykoliv si on zamane, prostě když půjdu na záchod, a on začne knourat, nevylezu kvuli němu, abych ho utěšovala a stejně tak, bych mu nevynadala ..prostě bych si toho nevšímala :-) Případně, kdyby bylo hodný, tak bych ho za to pochválila..

[Ahsia]

Jestli jí do postele budeš chtít i v budoucnu, jak píšeš, tak si jí tam klidně ber, se mnou holky normálně spí, mají i své pelíšky, tak to střídají .

[radecha]

Jestli jí do postele budeš chtít i v budoucnu, jak píšeš, tak si jí tam klidně ber, se mnou holky normálně spí, mají i své pelíšky, tak to střídají .

Myslim že neni moc dobrý mít psa naučenýho že spí jen a pouze v posteli a pokud si jí tam bude od začátku brát, tak jí přesně tohle naučí, takže bych spíš doporučila nejprve naučit na pelíšek, asi tak jak psala Kristýnka a teprve pak povolovat. Ale je to jedno, postel je jen promile toho, co by si měla slečna ujasnit .

[Šimona]

Podle mě je pro začátek důležitý, aby štěně mělo pocit bezpečí, nemyslím si, že u přinesenýho štěněte je kňourání něco, čím si přímo vynucuje pozornost, jako spíš pocit nejistoty, samoty - celý svůj prozatimní život bylo obklopený svýma a najednou je samo. V prvních dnech bych si teda k němu klidně lehla na zem (a nebo si ho vzala do postele s tím, že jakmile si zvykne, dám ho na zem - pak jeho "kňourání už fakt ignorovat můžu, protože budu vědět, že si jenom něco vynucuje) a měla ho pořád u sebe, aby pochopilo, že patří jinam a ke mě...
Kikul s náma první den normálně spala, potřebovala takový to živočišný teplo, když byla větší, bez problémů zvládla přechod na spaní v chodbě.

   nečetla jsem to celé, ale s tímhle souhlasím, pokud štěně nevemu rovnou do postele, alespoň dám pelíšek vedle postele a spustím k němu ruku. Nemůře od mámy a sourozenců rovnou na samotku. To by byla kruťárna