Ahojky, prosim vás, nemáte někdo zkušenost s feromonovym difuzerem nebo obojkem? Měl by být pro psa uklidňující a četla jsem, že by to mohlo trochu pomoct při nácviku samoty. Máme s tim s Májou strašnej problém. Vim, že je to moje chyba
Když jsme si jí přivezli, učila jsem se na státnice, takže jsem byla pořád doma. Pak bylo léto, to byla taky furt s náma, pak teda na podzim byla čas od času sama, no a pak jsem se učila na druhou státnici, takže jsem zase byla doma. Výsledek je samozřejmě ten, že jakmile odejdeme, tak spustí šílenej koncert a podle sousedů jí to vydží celou dobu, co jsme pryč
Zkoušíme nácvik samoty postupně, tak, jak se psalo i tady kdysi v nějakym článku. Odcházim jen na chvilinku a pokoušim se vracet, když je aspoň vteřinku ticho. Jenže ani po skoro čtrnácti dnech nácviku se to vůbec nezlepšilo... A to jí tu nechávám utahanou, nakrmenou, s různejma nachystanejma zábavama... Tak jsem si říkala, jestli by ty feromony třeba nepomohly...
Já s tim zkušenosti nemám, ale na veterině to prodáváme a někdo si to chválí. Osobně si myslím, že (vzhledem k tomu, jak je to "zanedbaný", ten nácvik) to bude s feromonama i bez nich běh na dlouhou trať a poradila bych se psem trénovat i nějaký "podobný" věci, který mu pomůžou pochopit, že nemusíš bejt pořád u něj a přesto se nic neděje a zase se vrátíš. Takovýho cvičení se dá vymyslet spousta, dobrý je třeba naučit
po dobrém pobyt v kleci, trénovat různé cviky i na dálku, pracovat na odložení... jen to chce od začátku dobře (velice citlivě) volit obtížnost (trénovat fakt po podikrůčkách!!!), aby pes opravdu pochopil, že se nic neděje, když se od něj vzdaluješ. Držím palce, s tímhle se bojuje fakt těžko a člověk se musí obrnit trpělivostí a počítat s tím, že to bude nápor na nervy, resp. na sebeovládání
.
