Když už jsme u toho "mysteria", napíši vám, co se mi stalo v týdnu, když jsem byla sama s dcerou na chalupě. Nechtěla jsem o tom psát, nebo se tím zabývat, jelikož z tajemna mám respekt, ale ted mi to nedá a svěřím se - přesně rok tam mám pochovanýho mého psa NO. Krásný hrobeček v rohu zahrady s mramorovou deskou s nápisem a uprostřed toho hrobečku je velký, silný keramický květináč s menším jehličnanem. Kolem toho jsem dala malý plůtek, aby mi přes to nelítaly "psí holky". V úterý zničehonic se ten květináč rozletěl na sto kusů
nebyla žádná bouřka, ani vítr, vedro, mráz - nic. Prostě dopoledne to bylo v pořádku a odpoledne se tam jen tak juknu, a tohle vidím. Vůbec to nechápu !! Dcera to vyslovila první, že ten pes nás celý život chránil a něco nám dává najevo. Přeběhl mně mráz po zádech. Už jsme si zakázaly pak na to myslet, protože dobře nám nebylo. Koupila jsem květináč jiný. Odpoledne jela dcera s kamarádem se projet, ten jí půjčil auto a v zatáčce na ně vylítlo auto z protisměru, dcera se lekla a naštěstí strhla volant do příkopu. Okamžitě jsme si vybavily ten květináč....něco mezi nebem a zemí existuje.
Dobře mi z toho není, ale nemám jiné vysvětlení. Musela jsem se s tím svěřit. Ten pes s dcerou vyrůstal od jejích 4 let a miloval nás.
