Český název: Knírač střední
Originální název: Schnauzer
Oficiální zkratka: KS
Pořadí popularity: 215. místo [713.4b]
Číslo standardu FCI: 182
Skupina FCI: Skupina 2 - Pinčové a knírači, molossové a švýcarští salašničtí psi
Sekce FCI: Sekce 1 - Pinčové a knírači
Země původu: Německo
Použití: hlídací a doprovodný pes
Celkový vzhled: Je středně velký, mohutný, spíše podsaditý než štíhlý, hrubosrstý.
Významné proporce: Kvadratická stavba těla, přičemž kohoutková výška zhruba odpovídá délce trupu. Celková délka hlavy (od špičky nosu až po týlní hrbol) odpovídá polovině délky hřbetu (od kohoutku po nasazení ocasu).
Povaha: Typické povahové vlastnosti jsou živý temperament, spojený s rozvážným klidem. Příznačný je jeho dobrácký charakter, hravost a doslovná závislost na svém pánovi. Miluje děti, je nepodplatitelný, bdělý, a přesto žádný uštěkanec. Vysoko vyvinuté smyslové orgány, chytrost, schopnost výcviku, nebojácnost, vytrvalost a odolnost vůči povětrnostním podmínkám a nemocím zařazují středního knírače k vynikajícím rodinným, hlídacím, doprovodným psům, kteří mají i dobré schopnosti k výcviku.
Výška: U psů i fen mezi 45 a 50 cm.
Váha: U psů i fen mezi 13 a 20 kg.
Osrstění: Srst má být hrubá, drátovitá a hustá. Sestává z husté podsady a z tvrdých, k tělu přiléhajících a v žádném případě ne příliš krátkých pesíků. Pesíky jsou hrubé, dostatečně dlouhé, aby bylo možné posoudit jejich strukturu, ani otevřené ani vlnité. Srst na nohách má tendenci nebýt zcela tak hrubá. Na čele a na uších je krátká. Typická je na mordě nepříliš měkká brada a husté obočí, lehce zakrývající oči.
Barva srsti: a) čistě černá s černou podsadou,
b) pepř a sůl, u které je chovatelským cílem střední tónování s rovnoměrně rozprostřeným, dobře pigmentovaným pepřením a šedou podsadou. Přípustné jsou odstíny od tmavě ocelové šedi po stříbrnou šeď. Všechny barevné odstíny musí vykazovat výraz zdůrazňující tmavou masku, která by k nim měla harmonicky ladit. Výrazně světlé znaky na hlavě, předhrudí a končetinách jsou nežádoucí.
Historie plemene: Původně byl knírač využíván v jihoněmecké oblasti jako stájový pes, neboť se cítil zvlášť dobře ve společnosti koní. Náruživě slídí po všech hlodavcích, aby je obratem zadávil, za což mu již dávno lidé dali název "krysař". V době založení PSK (Německý klub chovatelů pinčů a kníračů), tj. roku 1895, byl veden jako "drsnosrstý pinč".
Chovatelské kluby: Klub chovatelů kníračů ČR - MVDr. Petr Pavelek T. Novákové 30, 621 00 Brno, tel: 541225335,
605 455 068, e-mail:petrpavelek@volny.cz
|
