 Český název: Anglický setr
Originální název: English Setter
Oficiální zkratka: AS
Pořadí popularity: 71. místo [2692.9b]
Číslo standardu FCI: 2
Sekce FCI: Sekce 2 - Britští a irští ohaři
Země původu: Velká Británie
Použití: stavěcí pes (ohař)
Celkový vzhled: Je to středně velký pes, čistých linií, elegantního vzhledu i pohybu.
Povaha: Je velmi aktivní a obdařený značnými loveckými schopnostmi.
Výška: Psi : 65 – 68 cm, Feny : 61 – 65 cm
Osrstění: Srst je od zadní části hlavy, počínaje linií uší, jemně zvlněná, nikoli však kudrnatá, dlouhá a hedvábná, což platí u setrů všeobecně. Na zadní straně stehen a zadní části předních nohou až téměř k zemi tvoří praporce.
Barva srsti: Černé a bílé (blue belton), oranžové a bílé (orange belton), citronové a bílé (lemon belton), nebo trikolorní, což značí černé a bílé s pálením nebo s hnědou, bílé a tříslové. Tyto barvy netvoří po těle velké skvrny (plotny). Je preferováno jemné stříkání či drobné skvrny po celém těle.
Historie plemene: Nejstarší zmínka o „španělu“ v Anglii pochází z roku 1485, pozdější termín setr používá dr.J.Caius v nejstarší knize o psech britských ostrovů z roku 1570 právě v souvislosti s loveckými španěly. Dnes jediné užívané označení SETR je odvozeno od zvláštního způsobu při lovu – vystavování, kdy setři při upozornění lovce na přítomnost zvěře usedali (set), takže zkrácením ze sedavého psa – setting dog – vznikl název setr. Výraz siting spaniel se objevuje ještě roku 1704 v encyklopedickém díle Dictionarum Rusticum et Urbicum.
Původ anglického setra, dvou irských setrů a gordonsetra je odvozován od anglických loveckých španělů, zejména od anglického špringršpaněla. Jednotlivá plemena setrů od sebe nebyla prakticky ještě na konci 18.století rozlišována. Anglický autor Taplin v díle The Sportsman Cabinet soudí, že anglický setr vznikl křížením španělů používaných k vodní práci a pointera. K rozlišení plemen setrů dochází až na základě charakteristického zbarvení. Největší zásluhy na rozvoji anglického setra patří Edwardu Lawerackovi, který položil základ moderní samostatné linie v roce 1825, a jeho pokračovateli Purcellu Llewellinovi. Proto také některá starší literatura hovoří o setru lawerackovu.
Poprvé byli angličtí setři vystavováni 28.1.1859 na výstavě v Newcastlu, kde patrně začíná jejich všeobecná obliba v Anglii a následný export do Evropy a Kanady.
K nám se angličtí setři, jako ostatně všichni angličtí ohaři, dostali v souvislosti s dovozem anglických plnokrevných koní na dvory šlechty okolo roku 1850, kde byli používáni jako speciální stavěči na pernatou zvěř. Druhý a rozhodující příliv je datován rokem 1935, kdy se již objevují angličtí setři při praktické myslivosti v hojnějším počtu a zúčastňují se také zkoušek a výstav loveckých psů. Od roku 1950 se u nás chovaná populace co do počtu prakticky nemění, ale s potěšením sledujeme neustále kvalitnější odchovy a to po všech stránkách.
|
