Na HLAVNÍ STRANĚ najdete vždy aktuální články řazeny dle data zveřejnění. U každého článku je v „ kostičce “ uvedeno do jakého oboru daný článek zapadá. Obory jsou pak řazeny vlevo.V INZERCI jsem pro vás připravili možnost zveřejnění vlastních. inzerátů vč. prezentací akcí pro psy. Inzerce je samozřejmě zdarma.FÓRUM je tu pro vás na pokec.VÝCHOVA a VÝCVIK  je pro vás možností zapojit se do našich speciálních výchovných a výcvikových programů.SLUŽBY PRO PSY





 Vítej Host 
Prosím přihlaš se nebo se zaregistruj.
Nedostal jsi svůj aktivační email?
 
 
 
 Uživatelé Online 
64 Hostů, 0 Uživatelů

  Partneři

Veterinární klinika Delta


  Autoři
Pokud máte chuť a chcete se zapojit do našeho redakčního týmu, napište nám.

Vstup pro autory

téma

Jedeme k moooři - I. část

Vydáno dne 23. 06. 2011 (2510 přečtení)

Trasa: Praha - Rakousko - Slovinsko - Chorvatsko - Bosna a Herzegovina - Černá hora - Albánie - Řecko - Makedonie - Srbsko - Maďarsko - Slovensko
Celková ujetá trasa cca 5 480 km.

Reklama


 

Vyrazili jsme v pátek 20.5.2011 na večer, aby nám nebylo horko :) Naše sestava: já, Kenny, panička a kamarád Kája.

 

Vzali jsme to šmahem přes Rakousko a Slovinsko, kde jsme přespali u benzínky. Vzhledem k tomu, že jsme jeli dodávkou Volkswagenem Multivanem, tak jsme si mohli dovolit přespávat kdekoliv :) Ráno jsme pokračovali dál přes Chorvatsko (mimochodem Chorvaté jsou tak drzí, že vybírají 4 kuny za TOIku - nehoráznost), přejeli jsme miničást Bosny a Hercegoviny a dále do Černé Hory.

 

První zastávka a noc v Černé Hoře proběhla v oblasti Jaz ve stejnojmenném pseudo kempu :), ve kterém nefungovalo nic ani sociální zařízení, ale vzhledem k tomu, že tam byl stín, klid, krásná pláž a restaurace hotelu Poseidon (panička s Keníkem jej navštívili v roce 2006), kde člověk mohl použít záchod, rozhodli jsme se tam jednou přenocovat :) Ráno jsme si udělali procházku po pláži Jaz, byli jsme tam jen my a sluníčko :) Dopoledne jsme se vydali na jih Montenegra se zastávkou u ostrůvku Sveti Stefan do městečka Ulcinj, kde jsme se ubytovali na zahradě vily Ardi, kde panička s Keníkem už jednou bydlela :) Přivítání ve vile Ardi bylo více jak přátelské, protože majitel paničku i Keníka poznal a byl rád, že jsme tam znovu zabloudili :) Kempovali jsme sice na zahradě vily, ale k dispozici jsme měli pokoj se sociálním zařízením, na zahradě byla k dispozici přípojka elektřiny a zahradní hadice (s tou byla mimochodem VELKÁ legrace :)) Cena na den za popsané služby pro dvě osoby, dva psy a auto byla více než přátelská 11 EU. V Černé Hoře jsme se zdrželi 2 dny a čas jsme trávili na Veliké Plaži - jemný písek, moře cca 22 °C, počasí teplé slunečné a hlavně jsme tam byli téměř sami, takže jsme byli na volno a řádili jsme až do úmoru :) Večír jsme grilovali a já si hrála s Lízou, to byla fenečka majitele vily, podobná vzrůstem i vizáží malému jezevčíkovi. Byla v radostném očekávání, tak jsem to samozřejmě nesměla přehánět :) Jelikož měla termín zrovna ve dnech našeho pobytu, těšili jsme se na štěňátka, ale bohužel jsme odjeli dříve, než Líza stihla porodit. Snad vše proběhlo bez problému a Líza je svědomitou maminkou a štěňátkům se dobře daří :) V Ulcinji jsme se zdrželi dva dny a dopoledne po vydatné snídani jsme se vydali pokořit další kilometry :)

 

Střihli jsme si to přes Albánii. Viděli jsme hlavní město Tiranu a přístavní město Durrës, kam je možné se dostat také lodí z Itálie :) Neuvěřitelné rozdíly ve finančních poměrech místních obyvatel jsou patrné v obou těchto městech. V jedné chvíli míjíte místního na polorozpadlém kole s obrovským nosičem plným sběru a z druhé strany Vás předjíždí také místní ovšem v novém Mercedesu, jehož pořizovací cena pod dva miliony korun určitě nebyla. Potom projedete hlavní ulicí, kde na pravé straně se místní obyvatelé snaží zpeněžit všechno možné ve stáncích před svými domovy (paneláky ve velmi zchátralém stavu) a na druhé straně stojí luxusní honosné vily se zaparkovanými fáry - neuvěřitelný zážitek :) V Durrësu jsme si skočili na rychlou koupačku. Počasí nám opět přálo a Jaderské moře bylo teplé a pláž s jemným pískem :) Ještě mokří jsme naskákali do autíčka a jeli jsme dál cestou necestou napříč Albánií. Chtěli jsme jet po nově zbudované albánské dálnici, ale bohužel panička zapnula navigaci s p. Liškou a byli jsme v háji :) Pan Liška nás vůbec nevedl dálnicí po pobřeží, nýbrž vnitrozemím po silnicích, které ani z rychlíku neviděly asfalt a nedalo se po nich jet větší rychlostí jak 30 km/h. No, pan Liška se doma musel smát až se za břicho popadal, protože, jak my jsme byli vykodrcaní, to si nikdo neumíte představit :) Je ale pravdou, že máme z vnitrozemí zajímavé zážitky. Například jsme vjeli do jedné z pidivesniček a najednou uprostřed silnice kde se vzal, tu se vzal chlapík bez nohou a chtěl si děsně povídat :) Dalším poznatkem z návštěvy albánského vnitrozemí je ropné bohatství. Ropné věže na každém rohu a samozřejmě s tím ruku v ruce čerpací stanice. Přišlo nám hodně vtipné, když jedete přírodou, široko daleko nikde nic a šup benzínka a o 50 metrů dál druhá a o dalších 30 metrů dál třetí, no a tohle je Albánie :) Jinak, co se týká bezpečnosti a kriminality, je tahle země naprosto bezpečná ve dne a jak jsme měli šanci zjistit, i v noci :)

 

Chvilku po desáté hodině jsme dorazili do Řecka - mezinárodního přístavu Igoumeníta, který jsme si samozřejmě vyfotili a pomalu jsme začali hledat místečko k přenocování. Dojeli jsme až do městečka Parga a ubytovali jsme se již téměř padlí únavou v kempu Parga, který narozdíl od černohorského fungoval na 100%. Čisté sociální zařízení, teplá voda po celý den, rozvedená elektřina po kmenech vzrostlých stromů (myslím, že to byli olivovníky) a blahodárný klid :) Vyspali jsme se tedy do růžova a po snídani vyrazili na malou písčitooblázkovou pláž vzdálenou cca 400 metrů příjemnou cestou. Vzhledem k tomu, že pláž byla opravdu maličká, byla zde hlava na hlavě, i přesto že bylo před sezónou. Párkrát jsme se tedy okoupli tentokrát už v Jónském moři, panička si dala pizzošku k obědu a vzhledem k tomu, že už na nás začínalo být velké horko, sbalili jsme fidlátka a hurá zpátky do kempu, kde bylo pod stromy o poznání příjemněji :) Cena na noc (déle jsme se ani nezdrželi :)) pro 2 osoby, 2 psy a dodávku včetně přípojky elektřiny cca 20 EU (nepamatuji si přesně). Jediné, co se nám nelíbilo na tomto kempu, bylo neskutečné množství komárů, s čímž se toho ale moc dělat nedá, všichni jsme byli děsně pokousaní :(

 

Odpolko jsme se opět vykodrcali na cestu a se zastávkou u vodního otočného mostu (zrovna byl sklopen a my nemohli přejet :), jsme se dostali až na Lefkadu, kde jsme objevili sice oblázkovou ale naprostou úžasnou pláž s křišťálovým mořem, kde jsme samozřejmě museli zastavit na koupandu :) U této pláže byl na cedulích po cestě avizovaný kemp, ale bohužel bylo před sezónou, tak ještě nebyl v provozu, což byla velká škoda, protože k němu náležící pláž byla jako vystřižená z reklamního katalogu. Váhali jsme, zda bychom tam nepřespali na divoko, ale bohužel nebylo v dosahu žádné sociální zázemí. Po cca tříhodinových vodních hrátkách jsme se tedy opět odebrali hledat nějaké funkční ubytování, které jsme záhy našli a to v povedeném klidném a nově vybaveném kempu samozřejmě s elektřinou, novým a čistým sociálním zařízením, kousek od přístavu a cca 200 metrů od oblázkové liduprázdné pláže. Zakempovali jsme pod velikými palmami a večer jsem si hrála se dvěma koníky, kteří měli hned vedle výběh :) Ještě večer po příjezdu mne panička vzala na beach, prošly jsme se, poseděly, zablbly, udělaly pár fotek a šly jsme zpátky za klukama kempit :). Večer jsme nad mapou všichni společně plánovali další cíle naší cesty a při tom jsme měli šanci zažít "malý zázrak". Zhruba okolo desáté večerní začalo světélkovat všude okolo nás, bylo to jako ohňostroj bez hluku. Světlušky rozehrály svoje představení :) Ráno jsme se všichni nabaštili, protože bez pořádné snídaně se nedá existovat a poté jsme vyrazili na průzkum okolí a malebného přístavu kousek odtud. Koupili jsme pohledy, zvěčnili se na několika fotkách a šli zpět do kempíku pobalit věci a razit dááál :). Samozřejmě nesmím zapomenout na cenu kempu na Lefkadě, opět ve stejném složení včetně elektrické energie 23 EU/den.

 

Vzhledem k tomu, že jsme zvládli vyrazit ještě během dopoledne, stihli jsme dojet až na Peloponéský poloostrov, na který jsme se dostali přes krásný most s názvem Rio Antirrio o délce 2 880 metrů, který byl vybudován v roce 2004. Přes zmíněný most se dostanete z řecké pevniny z městečka Antirrio do městečka Rio, které se nachází již na Peloponéském poloostrově. Poplatek za přejetí mostu Rio Antirrio jedním směrem činí 12,5 EU za osobní auto a za dodávku 17 EU. Pokračovali jsme tedy přes Peloponéské hlavní město Pátra dál až do vesničky Palouki, kde jsme objevili nový kemp se stejným názvem (tedy Palouki). Přijeli jsme ještě za soumraku, takže jsme měli šanci si ihned prohlédnout i okolí kempu, což jsme v předchozích kempech před ubytováním samozřejmě ani jednou nestihli, protože bylo pozdě, tedy i tma :). Bylo to zatím nejhezčí naše kempování. Kemp se totiž nacházel přímo na dlouhé a široké vylidněné písečné pláži. Nejdřív jsem se tady na pláži strašně bála, protože nějací výrostci tam proháněli své modýlky aut se spalovacími motůrky a dělá to děsnej rambajs, takže jsem z toho byla dost v šoku, ale potom už to bylo fajn a užívala jsem si pláže i všeho ostatního naplno :). Po večerní obhlídce okolí jsme ogrilovali masko a dali si do čumáčků, pak jsme únavou popadali a probudili se až do slunečného rána. Na nic jsme nečekali a ihned po snídani vyrazili na pláž a řádění mohlo začít. Panička vytasila frisbeečka a už to jelo :) Keník byl u vytržení, takže neustále plaval, běhal a štěkal a já samozřejmě nemohla zůstat pozadu :) Plavat se mi moc nechtělo, tak jsem vždycky počkala, až Keník talířek přinese skoro na břeh a já jsem do vody maximálně po ramínka běžela na něj :), talířek mu vzít, což samozřejmě téměř nikdy nevyšlo, tak jsme se o něj tahali, dokud nepřišla panička a znovu nám jej nehodila :) Dokonce jsem se naučila frisbee chytat za letu :) Je tedy pravdou, že pokaždé se mi to nepovede, ale tady jsem zjistila, že talířek je fajn zábava, z čehož i panička měla velikou radost :) Keník - starej mazák už na to přišel dávno, takže předváděl různé kousky, až z plovacího frisbeečka skoro nic nezbylo, ale panička to včas zarazila, protože náhradní plovací jsme sebou neměli :). Okolo třetí jsme odcházeli z pláže opět pobalit hacafírky a zmizet o dům (kemp) dál :) 

 

 

Autor: Monika Baranová

 

 

 

 

 


Související články:
Jedeme k moooři - II. část (05.07.2011)

[Akt. známka: 1,00] 1 2 3 4 5
Jako v škole [1 - nejlepší ... 5 - nejhorší]

( Celý článek | Autor: Redakce | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mail | Vytisknout článek | Zdroj: http://kennyadriana.webnode.cz )


WWW.HafBezObav.CZ © 2004 - 2017 Haf Bez Obav s.r.o.

  Novinky
07.11.2017: Seznamovací lekce listopad
Seznamovací lekce na listopad jsou omezeny s ohledem na dostupnost instruktorů. Děkujeme za pochopení.

20.09.2017: Komunikace se psy, osobní setkání s koučem
Pro každý vztah a komunikaci musí být dva, aby si rozuměli. Člověk a zvíře jsou rozdílné bytosti, ať již z pohledu historie či vývoje. Partnerství člověka a zvířete je velmi výjimečný vztah.
Zveme vás tímto na setkání "Komunikace se psy".
Kdy: 5.11.2017
Kde: výcvikový areál HafBO Praha 5 - Stodůlky
Přihlašování ZDE!

19.09.2017: Semináře, přednášky...
Roger Abrantes - "Animal training my way"
Kdy: 24.-25.3.2018
Přihlašování: bude spuštěno...

18.09.2017: Pozvánka na Voříškiádu
Zveme vás na Voříškiádu pod patronací MČ Praha 13, kde HAFBO úzce spolupracuje.
Kdy: 23.9.2017, 14:00. Akce probíhá v rámci volnočasového festivalu Prahy 13.
Informace najdete na stránkách www.praha13.cz!
Budeme se na vás těšit.

17.09.2017: Parkování Stodůlky
Ve Stodůlkách došlo k omezení parkování přímo u cvičiště. Doporučujeme parkovat na zpevněné komunikaci u stožáru nebo u popelnic na tříděný odpad. Pozor na zákaz parkování v zeleni. Alespoň se s pejskem před cvičením projdete. Prosíme, nezapomeňte po svém pejskovi na cestě uklidit, pokud vykoná svoji potřebu. Popelnice na cvičáku máme. V případě, že nutně potřebujete ponechat svoje auto přímo u cvičiště, parkujte podélně s přístupovou cestou tak, aby nedocházelo k omezení průjezdu. V případě konání semináře, přednášek apod., budou informace k parkování aktualizovány.


  Jsme na Facebooku

  Anketa
Jak přistupujete k odčervení psů?

Odčervuji pravidelně
646  (646 hl.)
Neodčervuji, nosím trus na rozbor
395  (395 hl.)
Odčervuji pravidelně a nosím trus na rozbor
369  (369 hl.)
Odčervuji nepravidelně
361  (361 hl.)
Neřeším to
348  (348 hl.)

Celkem hlasovalo: 2119


  Slovník


  Počasí od MeteoPress:
Počasí od MeteoPressPočasí od MeteoPressPočasí od MeteoPress

ISSN 1214-9004Administrátor: Peter KONČULARSS
Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS
Partnerství Terapie