Na HLAVNÍ STRANĚ najdete vždy aktuální články řazeny dle data zveřejnění. U každého článku je v „ kostičce “ uvedeno do jakého oboru daný článek zapadá. Obory jsou pak řazeny vlevo.V INZERCI jsem pro vás připravili možnost zveřejnění vlastních. inzerátů vč. prezentací akcí pro psy. Inzerce je samozřejmě zdarma.FÓRUM je tu pro vás na pokec.VÝCHOVA a VÝCVIK  je pro vás možností zapojit se do našich speciálních výchovných a výcvikových programů.SLUŽBY PRO PSY





 Vítej Host 
Prosím přihlaš se nebo se zaregistruj.
Nedostal jsi svůj aktivační email?
 
 
 
 Uživatelé Online 
42 Hostů, 0 Uživatelů

  Partneři

Veterinární klinika Delta


  Autoři
Pokud máte chuť a chcete se zapojit do našeho redakčního týmu, napište nám.

Vstup pro autory

téma

Praha - Kodaň - Praha (II. díl)

Vydáno dne 15. 04. 2010 (2769 přečtení)

aneb „Bank Holidays“

Reklama


 

 

..... V budově, kde sídlil veterinář, to bylo prázdné a tiché. Jen za jedním okénkem seděla slečna, nejspíše od celníků, a prohlížela si nás odměřeným okem. Po zeptání, jak na veterinu, nás odkázala na zvonek na pultu. Tak jsme se jaly zvonění, ale reakce veškerá žádná. Po chvíli jsme znervózněly a šly se slečny zeptat, zda na veterině vůbec někdo je. Slečna se nás však zeptala, zda jsme objednané? Objednané? Na veterinu na letišti? No samozřejmě, že jsme objednané nebyly (to mělo být přeci zařízené), ovšem v Dánsku na státní svátek nepracuje ani veterinář na letišti a musíte se k němu objednat. Rozčarování to bylo velké, ale slečna zapracovala a začala komunikovat s kanceláří společnosti, kde jsme si byly pro papíry, a začala s nimi vyjednávat, kde se stala chyba. Zde jsme strávily, řekla bych, tak hodinu sedíc nad dánskými časopisy a čekajíc na verdikt. Po této hodině jsme byly poslány zpět do kanceláře společnosti. Bylo nám jasné, že zablokované místo na trajektu v devět je již předem ztracené.

 

Zpět v kanceláři firmy se začalo řešit, kde sehnat veterináře v době státního svátku. Během jeho shánění nám bylo několikrát řečeno, že jsou ale přeci bank holidays a že to bude drahé. V tuto chvíli jsme začaly být již na toto slovní spojení lehce alergické. Když byl sehnán veterinář po telefonu a do kanceláře dorazil i kolega, který tento problém již řešil a donesl Ule složku štěňat, dozvěděly jsme se, že veterináře vlastně nepotřebujeme, že štěňata už vše potřebné mají, ale že musíme na místě zaplatit nehorázně vysokou částku za karanténu a že buďto v hotovosti nebo kartou, ale musely bychom na to použít alespoň 3 karty, protože na jednu jim to terminál nedovolí vzít. Nechápaly jsme ani jedna, jaké peníze? To je přeci domluvené, dle e-mailu od Asty by poplatek za karanténu měl jít na fakturu na hlavu Sarune?! Ale chyba lávky, dánští úředníci očividně litevským chovatelům nevěří, a tudíž nic na fakturu nebude. A co teď?

 

V tuto chvíli bylo již sedm hodin večer a my měly už jen pár hodin na to, vyřešit tuto situaci ten den, jelikož do zavírací doby nám zbývaly už jen 4 hodiny (teda aspoň jsme si to myslely). Začalo zdlouhavé smskování a telefonování s Astou, Sarune a s Leonetou. Prvním řešením bylo, že dáme kanceláři číslo kreditní karty Sarune a oni si to z této karty stáhnou. Bohužel v Dánsku tuto praxi nevedou, takže jsme měly smůlu, a my pomalu propadaly pocitu naprosté bezmoci a věděly jsme, že domů jedeme bez štěňat. V tomto nás utvrzovala i Ula, která nám celou dobu vysvětlovala, že ona sama pořádně neví, kolik máme zaplatit, a že úředníci, kteří toto vědí, přijdou až v úterý. Nemohly jsme zde čekat do úterý, musely jsme to vyřešit ještě dneska. Po dlouhých diskuzích přišlo na řadu další řešení! Asta složí v chicagské pobočce půlku ceny za Caira jako deposit, a až bude vědět Ula přesnou cenu, tak se to z této částky ta půlka vezme. Skvělý nápad na vysvobození alespoň Caira bohužel nevyšel, musí se zaplatit plná částka. Zoufalství se stupňovalo…

 

Asi tak v půl desáté večer jsme přišly na řešení, že by se tedy v Americe složila částka celá, půlku Sarune a půlku Asta. Začalo to vypadat nadějně! Ula souhlasila a my jsme začaly další kolo smsek a telefonů. Ovšem kvůli státnímu svátku se kancelář začala zavírat o hodinu dříve a my jsme plny zoufalství nevěděly, co teď. Ula s námi zůstala v kanceláři až do půl jedenácté, kdy se tedy finálně domluvilo, že do rána bude složena v chicagské pobočce plná částka a na potvrzení pobočky nám oni štěňata vydají. Přišel pocit prvního uspokojení se situací a už jsme se těšily na ráno. Usedly jsme do auta před kanceláří a přemýšlely, kde se vyspíme. V autě? Něco si najdeme? Z přemýšlení nás vytrhla sms od Asty, že chicagská pobočka nevezme peníze pro jinou zemi jako deposit… Proč? Zoufalé pohledy napovídaly, že jsme v koncích. Bára rychle vyběhla za Ulou, třeba se ještě vymyslí jiné řešení, nebo ne?

 

Po asi dvaceti minutách komunikace s Ulou vyšla Bára s vítězoslavným výrazem z kanceláře a přinesla nám číslo účtu, kam se má částka poslat. Až tam částka bude, musí banka zaslat potvrzení faxem do kanceláře a na základě tohoto nám štěňata vydají. Vypadalo to více než slibně, rychle jsme poslaly číslo účtu Astě, Saruně i Leonetě s výhrůžkou, že pokud tam peníze nebudou v devět ráno a fax nebude na cestě, otáčíme se a jedeme domů. Prostě už to po dobrém nešlo, tak to zkusíme trochu jinak.

 

Bylo jedenáct večer a poslední otázka, jakou jsme dnes musely vyřešit, byla: kde budeme tedy spát? V autě? Je dost zima, tak raději obětujeme poslední peníze a jedeme najít hostel. Štěstí nám přálo a jeden jsme našly asi patnáct minut od letiště. Po zaplacení ubytování jsme jen mrtvé padly do postelí. Nikdo z nás neřešil, že nemáme kartáčky, ručníky, pyžama, prostě nic, čím bychom provedly aspoň lehkou hygienu (kromě mokrých kapesníčků), byly jsme rády, že máme postel a naději, že zítra bude lépe a snad konečně odjedeme domů i se štěňaty.

 

Druhý den ráno jsme byly již od brzké doby bombardovány smskami, jestli už sedíme v kanceláři a čekáme na peníze. Dámy na druhé straně drátu neměly představu, čím jsme si prošly, jinak věřím, že by se nás nesnažily takto naštvat už od rána. Rozhodly jsme se, že my se už rozhodit nenecháme, a v klidu jsme si šly vychutnat snídani, jelikož naše žaludky jídlo neviděly již asi 20 hodin. Jídlo bylo lahodné a všechny tři jsme se nafutrovaly do zásoby. Něco nám říkalo, že to vše totiž ještě nekončí. Sbalily jsme si věci a hurá zpět do naší oblíbené kanceláře. Jediné, co nás už dopředu děsilo, byl fakt, že Ula, která s námi vše včera řešila, má dnes volno a my pojedeme nanovo.

 

Ihned po vstupu do kanceláře nám bylo sděleno od paní, která měla směnu, že se tímto nehodlá již nadále zabývat a vůbec jí to nezajímá. Jako kdyby šlo o balík papíru a ne o dva živé tvory. A hlavně, že řešení, na kterém jsme se dohodly s Ulou, v žádném případě nehodlají akceptovat. Z Litvy mezitím chodily sms, že číslo účtu nestačí, že potřebují název banky, název firmy, IBAN atd. Paní v kanceláři to vůbec nezajímalo. I přes snahu jí vysvětlit, že se jí přeci snažíme pomoci celý problém vyřešit, nám tvrdila, že tyhle informace o své firmě nezná, že nám to prostě nedá. Hodinu a půl nám trvalo paní zlomit ke spolupráci a ochotě zavolat Ule. Po získání potřebných informací jsme si je ještě ověřily přes telefon u banky v Čechách a jaly jsme se vše potřebné zaslat do Litvy. Bohužel jediné, co nám chybělo, byl IBAN a my jsme doufaly, že to v Litvě děvčata nějak vyřeší, protože ten už jsme neměly kde sehnat.

 

Chvíli po dvanácté hodině na nás ta původně arogantní paní zamávala s úsměvem jakýmsi papírem a po slovech, že můžeme slavit, nám došlo, že jde o fax z banky! Ano, opravdu jí poslali to, co po nás chtěla!!! Oni nám je opravdu dají! Nevěřím, to je určitě sen! Bylo nám řečeno, že za deset minut přijde pán, který nám pro ně dojede, a ona mezitím vyřídí papíry. Že pán přišel až po třičtvrtě hodině, už byl jen detail. Pak už to šlo ráz na ráz. Znovu jsme absolvovaly cestu k veterináři pro výjezdové razítko (světe div se, najednou jde veterinář sehnat i ve státní svátek a zadarmo), následně pro razítko od celníka a ve dvě hodiny jsme si vyjely z letiště pro štěňata. Aby nás měli už z krku, tak nám dovolili, abychom si pro ně dojely samy :o). V karanténě již nebyla nerudná ženská, ale milá mladá holčina, která nám vesele přivedla dvě malé zrzavé kuličky, které se nás nejdřív lekly, ale pak už se nás ani na chvíli nepustily :o).

 

Cesta domů byla dlouhá, ale štěňata byla zlatá, spinkala a byla nejspíš ráda, že jsou tam, kde jsou. A my byly rády, že to je vše za námi. Domů jsme přijely v jednu ráno a po bujarém vítání se zbytkem smečky jsme upadly do mdlob.

 

Celá cesta byla náročná a vyčerpávající a nejrychleji se z ní vzpamatoval asi malý Cairo. Miss Red neboli Müza odcestovala ještě v den návratu do své nové rodiny k Leonetě a jejímu příteli do Litvy. Sami si pro ni do Prahy přijeli, ale myslím, že ač jeli celkem asi 40 hodin, nemůže se to vyrovnat s těmi 45 hodinami našeho výletu, který začal jako krásný sen a pokračoval jako noční můra. A jestli se ptáte, zda tento výlet stál za to, tak věřte, že při pohledu na tu zrzavou kuličku, jak spí spokojeně na pelíšku, musím říct, že stál. Kdo ví, co by s Cairem a Müzou bylo, kdybychom pro ně nepřijely? Přijel by pro ně vůbec někdo? Já stále doufám, že ano, ale víte jak…

 

Závěrem bych chtěla za nás všechny tři poděkovat Astě, že nám tuhle malou veselou kuličku svěřila, mému příteli, že se i jakožto nepejskař po celou dobu postaral nejen o moje dvě psice, ale i o Báry pejska, a Ule, že s námi měla takovou trpělivost a snažila se nám pomoci. A moc se omlouváme všem klientům našeho krámku HafBO, že jsme měly kvůli této akci dva dny zavřeno, a mým štěnískům kurzistům, že jsem jim zrušila jednu hodinu.

 

Snad už chápete, proč jsme to nemohly vzdát…

 

 

 

 Další osudy malého Caira můžete sledovat zde - http://rr-adargo.com/

 

 

 

 

 

 


Související články:
Praha - Kodaň - Praha (I. díl) (08.04.2010)

[Akt. známka: 1,00] 1 2 3 4 5
Jako v škole [1 - nejlepší ... 5 - nejhorší]

( Celý článek | Autor: Alena Balcarová | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mail | Vytisknout článek )


WWW.HafBezObav.CZ © 2004 - 2017 Haf Bez Obav s.r.o.

  Novinky
20.09.2017: Komunikace se psy, osobní setkání s koučem
Pro každý vztah a komunikaci musí být dva, aby si rozuměli. Člověk a zvíře jsou rozdílné bytosti, ať již z pohledu historie či vývoje. Partnerství člověka a zvířete je velmi výjimečný vztah.
Zveme vás tímto na setkání "Komunikace se psy".
Kdy: 5.11.2017
Kde: výcvikový areál HafBO Praha 5 - Stodůlky
Přihlašování ZDE!

19.09.2017: Semináře, přednášky...
Roger Abrantes - "Animal training my way"
Kdy: 24.-25.3.2018
Přihlašování: bude spuštěno...

18.09.2017: Pozvánka na Voříškiádu
Zveme vás na Voříškiádu pod patronací MČ Praha 13, kde HAFBO úzce spolupracuje.
Kdy: 23.9.2017, 14:00. Akce probíhá v rámci volnočasového festivalu Prahy 13.
Informace najdete na stránkách www.praha13.cz!
Budeme se na vás těšit.

17.09.2017: Parkování Stodůlky
Ve Stodůlkách došlo k omezení parkování přímo u cvičiště. Doporučujeme parkovat na zpevněné komunikaci u stožáru nebo u popelnic na tříděný odpad. Pozor na zákaz parkování v zeleni. Alespoň se s pejskem před cvičením projdete. Prosíme, nezapomeňte po svém pejskovi na cestě uklidit, pokud vykoná svoji potřebu. Popelnice na cvičáku máme. V případě, že nutně potřebujete ponechat svoje auto přímo u cvičiště, parkujte podélně s přístupovou cestou tak, aby nedocházelo k omezení průjezdu. V případě konání semináře, přednášek apod., budou informace k parkování aktualizovány.

23.08.2017: Semináře, přednášky...
Seminář - Nosework s Terezou Hladkou
Kdy: 17.9.2017
Přihlašování: ZDE!
.......................................
Roger Abrantes - "Animal training my way"
Kdy: 24.-25.3.2018
Přihlašování: bude spuštěno...


  Jsme na Facebooku

  Anketa
Jak přistupujete k odčervení psů?

Odčervuji pravidelně
469  (469 hl.)
Neodčervuji, nosím trus na rozbor
353  (353 hl.)
Odčervuji pravidelně a nosím trus na rozbor
328  (328 hl.)
Odčervuji nepravidelně
320  (320 hl.)
Neřeším to
317  (317 hl.)

Celkem hlasovalo: 1787


  Slovník


  Počasí od MeteoPress:
Počasí od MeteoPressPočasí od MeteoPressPočasí od MeteoPress

ISSN 1214-9004Administrátor: Peter KONČULARSS
Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS
Partnerství Terapie