Na HLAVNÍ STRANĚ najdete vždy aktuální články řazeny dle data zveřejnění. U každého článku je v „ kostičce “ uvedeno do jakého oboru daný článek zapadá. Obory jsou pak řazeny vlevo.V INZERCI jsem pro vás připravili možnost zveřejnění vlastních. inzerátů vč. prezentací akcí pro psy. Inzerce je samozřejmě zdarma.FÓRUM je tu pro vás na pokec.VÝCHOVA a VÝCVIK  je pro vás možností zapojit se do našich speciálních výchovných a výcvikových programů.SLUŽBY PRO PSY





 Vítej Host 
Prosím přihlaš se nebo se zaregistruj.
Nedostal jsi svůj aktivační email?
 
 
 
 Uživatelé Online 
58 Hostů, 0 Uživatelů

  Partneři

Veterinární klinika Delta


  Autoři
Pokud máte chuť a chcete se zapojit do našeho redakčního týmu, napište nám.

Vstup pro autory

téma

Když si strach s beznadějí podávají dveře...

Vydáno dne 12. 11. 2007 (2179 přečtení)

Jako malé štěňátko jsem byla doopravdy šťastná. Bydlela jsem na dvorku se svou maminkou a pěti sourozenci. Maminka nás krmila mlíčkem, zahřívala nás a láskyplně čistila svým teplým jazykem. S ostatními sourozenci jsem si mohla dosytosti hrát a dovádět.
Byly to krásné časy, ale bohužel, všechno jednou skončí. Jednoho dne se na nás přišli podívat nějací lidé s odrostlejšími dětmi. Ze všech štěňátek si vybrali právě mě a vzali mě s sebou k nim domů. .....

Reklama


Moc se mi po mamince, bratříčcích a sestřičkách stýskalo a první noc v novém domově jsem celou proplakala. Ale časem jsem zjistila, že mi tady nebude zle, děti dodržely svůj slib, který daly rodičům, aby si mě mohly vzít, a pečlivě se o mne staraly.
Bohužel, jak jsem rostla, jejich zájem o mě slábl a stále častěji se stávalo, že jsem třeba nedostala najíst, nebo že mě museli zajít vyvenčit rodiče dětí, protože děti na to zapomněly a byly raději venku s partou.
A tak se stalo, co se asi stát muselo. Rodiče dětí se netajili tím, že pejska nikdy nechtěli, a když jim teď děti na jejich naléhání, aby se o mě lépe staraly, daly najevo, že už jsem je omrzela, začali pro mě hledat náhradní rodinu. Bohužel o mě nikdo nejevil zájem, a tak mě prostě odvezli autem pryč a vysadili u silnice.
Několik dní jsem se jen tak bez cíle toulala a cítila se hrozně opuštěná a smutná. Pak jsem potkala jednu mladou, hodně špinavou a zanedbanou fenku. Jmenovala se Bela.
“Ahoj, ty jsi tu nová, že?“ oslovila mě. Když jsem přikývla, řekla:
„Pojď se mnou, zavedu tě k ostatním a můžeš žít s námi. Jsme parta čtyř psů, bydlíme venku na jednom sídlišti a skoro každý den dostáváme od hodných lidí najíst.“
Slova o jídle mě přesvědčila, protože se mi žaludek už kroutil hlady, a tak jsem se vydala s Belou vstříc svému dalšímu osudu.
Život na ulici nebyl zrovna růžový, ale dalo se to vydržet. Bela mluvila pravdu, někteří lidé nám semtam dali něco k snědku, nějaké jídlo jsme si také našli na ulici, anebo jsme si ulovili nějakého hlodavce, o které tu naštěstí nebyla nouze. Spali jsme, kde se dalo, před deštěm jsme se ukrývali v průjezdech nebo pod hustými keři.
Pak přišel podzim a s ním i stále nižší teploty a plískanice. Nebyla jsem na rozmary počasí příliš zvyklá, a tak když k nám jednoho dne přišel nějaký pán, mile na mě mluvil, dával mi masíčko a chtěl mě odvést do tepla, vůbec jsem se nebránila.
Pár dní to u něj bylo fajn, byl na mě hodný a dával mi jíst. Jenže pak jednou přišel domů nějaký nazlobený a od té doby mi nastalo peklo na zemi. Svou zlost si vždycky vyléval na mě a na věci, které mi prováděl, dnes už raději ani nechci pomyslet.. Za několik dní se uklidnil a byl to zase ten hodný pán, jako na začátku. Takto se to nějakou dobu opakovalo, dny dobré a dny velmi, velmi zlé. Na jeho příchody jsem čekala vždycky s obavou, protože jsem nevěděla, co mě čeká, jestli budu zase bita, anebo jestli od něj dostanu naopak laskavou péči. Bohužel, chvíle, kdy byl na mě můj pán hodný, byly stále vzácnější.
Jednoho dne jeho zloba dosáhla vrcholu. Přišel domů rozlícený jako kat. Vtiskla jsem se do kouta a se strachem čekala, co se bude dít. Tentokrát jsem dostala takovou nakládačku, že jsem vyla bolestí a myslela, že přišel můj konec. Naštěstí pak do bytu vtrhli sousedé a pánovo řádění zarazili. Využila jsem zmatku a v panice utekla dveřmi, které zůstaly pootevřené, ven do deště.
Šla jsem zpět za svou partou psích kamarádů. Když mě uviděli, zhrozili se, jak jsem dopadla a přijali mě zpět mezi sebe.
Má zranění na těle se časem zahojila, ovšem ta na duši zůstávají pořád se mnou. V noci se budím hrůzou, že si pro mě pán přišel a chce mě odvést zase zpátky. Bojím se lidí a schovávám se před nimi, jak to jen jde.
Jednou za námi přišli nějací lidé a několik z nás se jim podařilo odchytit. Třásla jsem se strachy, co se mnou bude. Předali mě nějaké paní, která se stará o další opuštěné pejsky. Je mi tu vcelku dobře, mám dostatek jídla, nikdo mi tu neubližuje, ale i tak cítím stálý strach a beznaděj. Nejraději bych byla pořád někde schovaná v koutku a v bezpečí, ukrytá před celým světem.
Co myslíte, existuje někde na světě člověk, který by mi mohl dát alespoň jiskřičku naděje na šťastnější život a zbavit mě mých nočních můr? 
                                                         ***
CINDY je kříženka "trpasličího vlka". Je středního vzrůstu, stáří cca 1 rok. Holčička byla nalezena ve zbědovaném stavu, je velice ustrašená (byla asi týrána), jinak skromná, tichá a milá. Má nemocné srdce a proto potřebuje hodně lásky, klid a teplé místo nejlépe u starších lidí, kteří ji dokáží že svět není tak zlý. V případě zájmu volejte na tel. číslo 776 149 785, Nová Paka (Královéhradecký kraj).




[Akt. známka: 1,44] 1 2 3 4 5
Jako v škole [1 - nejlepší ... 5 - nejhorší]

( Celý článek | Autor: Kamila Ševčíková | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mail | Vytisknout článek )


WWW.HafBezObav.CZ © 2004 - 2017 Haf Bez Obav s.r.o.

  Novinky
20.09.2017: Komunikace se psy, osobní setkání s koučem
Pro každý vztah a komunikaci musí být dva, aby si rozuměli. Člověk a zvíře jsou rozdílné bytosti, ať již z pohledu historie či vývoje. Partnerství člověka a zvířete je velmi výjimečný vztah.
Zveme vás tímto na setkání "Komunikace se psy".
Kdy: 5.11.2017
Kde: výcvikový areál HafBO Praha 5 - Stodůlky
Přihlašování ZDE!

19.09.2017: Semináře, přednášky...
Roger Abrantes - "Animal training my way"
Kdy: 24.-25.3.2018
Přihlašování: bude spuštěno...

18.09.2017: Pozvánka na Voříškiádu
Zveme vás na Voříškiádu pod patronací MČ Praha 13, kde HAFBO úzce spolupracuje.
Kdy: 23.9.2017, 14:00. Akce probíhá v rámci volnočasového festivalu Prahy 13.
Informace najdete na stránkách www.praha13.cz!
Budeme se na vás těšit.

17.09.2017: Parkování Stodůlky
Ve Stodůlkách došlo k omezení parkování přímo u cvičiště. Doporučujeme parkovat na zpevněné komunikaci u stožáru nebo u popelnic na tříděný odpad. Pozor na zákaz parkování v zeleni. Alespoň se s pejskem před cvičením projdete. Prosíme, nezapomeňte po svém pejskovi na cestě uklidit, pokud vykoná svoji potřebu. Popelnice na cvičáku máme. V případě, že nutně potřebujete ponechat svoje auto přímo u cvičiště, parkujte podélně s přístupovou cestou tak, aby nedocházelo k omezení průjezdu. V případě konání semináře, přednášek apod., budou informace k parkování aktualizovány.

23.08.2017: Semináře, přednášky...
Seminář - Nosework s Terezou Hladkou
Kdy: 17.9.2017
Přihlašování: ZDE!
.......................................
Roger Abrantes - "Animal training my way"
Kdy: 24.-25.3.2018
Přihlašování: bude spuštěno...


  Jsme na Facebooku

  Anketa
Jak přistupujete k odčervení psů?

Odčervuji pravidelně
469  (469 hl.)
Neodčervuji, nosím trus na rozbor
353  (353 hl.)
Odčervuji pravidelně a nosím trus na rozbor
328  (328 hl.)
Odčervuji nepravidelně
319  (319 hl.)
Neřeším to
317  (317 hl.)

Celkem hlasovalo: 1786


  Slovník


  Počasí od MeteoPress:
Počasí od MeteoPressPočasí od MeteoPressPočasí od MeteoPress

ISSN 1214-9004Administrátor: Peter KONČULARSS
Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS
Partnerství Terapie