Na HLAVNÍ STRANĚ najdete vždy aktuální články řazeny dle data zveřejnění. U každého článku je v „ kostičce “ uvedeno do jakého oboru daný článek zapadá. Obory jsou pak řazeny vlevo.V INZERCI jsem pro vás připravili možnost zveřejnění vlastních. inzerátů vč. prezentací akcí pro psy. Inzerce je samozřejmě zdarma.FÓRUM je tu pro vás na pokec.VÝCHOVA a VÝCVIK  je pro vás možností zapojit se do našich speciálních výchovných a výcvikových programů.SLUŽBY PRO PSY





 Vítej Host 
Prosím přihlaš se nebo se zaregistruj.
Nedostal jsi svůj aktivační email?
 
 
 
 Uživatelé Online 
39 Hostů, 0 Uživatelů

  Partneři

Veterinární klinika Delta


  Autoři
Pokud máte chuť a chcete se zapojit do našeho redakčního týmu, napište nám.

Vstup pro autory

téma

Eva Čečilová: Buzerace odnaučuje myslet!

Vydáno dne 11. 09. 2007 (4279 přečtení)

FBI, FEMA, či třeba NASA. Není mnoho psovodů na zeměkouli, které tyto známé instituce povolávají na své akce a zásahy. Kynologický tým tvořený Evou Čečilovou a její fenkou Ness je však jedním z nich.

Reklama


Když návštěvník otevře dveře výtahu v domě na pražských Vinohradech, uvítá ho veselé poštěkávání černobílé border kólie. Ness se s nefalšovanou psí radostí těší z každého návštěvníka a ihned si jej vede do předsíně. „To je náš uvítací výbor,“ říkají se smíchem Eva a Ludvík Čečilovi. Pejskařinou žijící Čechoameričané nedají dopustit na kalifornské víno a na týmovou práci. A zejména temperamentní Eva se dokáže pěkně rozčílit, když přijde řeč třeba na nesmyslnou „buzeraci“ zvířat a lidí, či na rivalitu lidí v záchranářské sféře.

A když si lidé povídají, Nessie alespoň nastrkuje hlavu k podrbání. Neznalý návštěvník by ve čtyřnohém mazlovi rozhodně nehledal váženého šerifova pomocníka, který disponuje svým vlastním služebním průkazem a který je pravidelně povoláván hledat oběti zločinu a neštěstí.

Předpokládám správně, že ke psům jste měla blízko již jako malá?

Ano, od malička jsem byla taková psí máma. Jenže jsme tehdy bydleli na Hradčanech a doma na psa nebylo dost místa. Tak jsem domů tahala alespoň kočky. Takže když jsme s Ludvíkem v roce 1969 odešli do Ameriky, první, co jsme udělali, bylo, že jsme si pořídili psa. Byla to čuba dalmatina. Měli jsme ji šestnáct let. Po ní jsme měli dobrmanky. A ty mě okouzlily.

A jak vás napadlo věnovat se pracovní kynologii?

Ta první dobrmanka byla takové éro, pořád lítala. Při venčení jsme se jí schovávali třeba za stromy, za auta, a aniž bychom to tehdy tušili, učili jsme ji hledat. Ta další byla typická americká dobrmanka. Američani totiž dobrmany přešlechtili. Jsou obrovští, ale ta dobrmaní jiskra tam není. Neříkám, že u všech, ale mám pocit, že u většiny. A když odešla ona, byl rok devadesát a já jsem napsala sestřenici, která tady v Čechách dobrmana měla, ať se mi podívá po štěněti v Praze, že v září přijedu. A že bych si ráda odvezla štěně. A to byl začátek.

A povedlo se?

Ano, jenže to štěně bylo takovej cvok, že jsme říkali, že ta buď zničí nás, nebo ji budeme muset nějak vychovat. V deseti měsících nás Shasta tak opanovala, že si dělala, co chtěla, a my jsme prostě nevěděli co s tím. Začali jsme hledat pomoc. Já jsem věděla o Shirley Hammond, kterou jsem sice osobně neznala, ale věděla jsem že je na dobrmany expert. Že je chová již léta letoucí. To byl rok 1990. Později jsem zjistila, že už tehdy dělala záchranařinu, např. v roce 1985 byla se svojí fenou na zemětřesení v Mexiko-City. Shirley mě tehdy vedla za ručičku a pomohla mi s Shastou. Záchranařina a spolupráce s Shirley mě natolik bavila, že jsem u ní zůstala. Učila jsem se, jak ovládat psa, a Shasta byla na práci jako ďas. Spolehlivá, neúnavná.

Učit se z vlastních chyb

Kromě záchranářské kynologie je vaše současná specialita hledání mrtvých osob, či jejich pozůstatků (tzv. cadaver). Na cadaver jste učili psy hledat už tehdy?

Ano, už v té době jsme začali, tedy Shirley a její skupina, rozdělovat psy na specializace: na hledání živých a mrtvých. Je zajímavé že, třeba téhle specializaci se tady Jarda Sedlák (Jaroslav Sedlák, hlavní výcvikář SZBK ČR, jedna z nevládních organizací, která se v ČR zabývá výcvikem záchranářských psů, pozn.red.) neustále brání s tím, že čeští psi umějí všechno.

Metody a přístup pana Sedláka a SZBK jsou v porovnání ze světem neobvyklé?

Ano. Takto to totiž záchranáři nikde na celém světě nedělají. Všichni na světě mají specialisty na to a ono. K té specializaci totiž mají důvod. Po těch letech zkoušení, testování a učení se poučují z minulých chyb. A prostě všichni, často nezávisle na sobě, došli k závěru, že psy do sutin prostě nemůžou učit na cadaver.

Proč?

Protože žádný pes není tak spolehlivý, aby se stoprocentní jistotou určil a označil, kdo je živý a kdo je mrtvý.

Ale někteří psi to přece umí, ne?

Fajn, ano, chápu že jsou občas někteří jedinci kteří umějí všechno. Ale jestli tuzemští kynologové chtějí pomáhat a chtějí, aby díky nim měli hasiči a policie k dispozici spolehlivé psy a spolehlivé lidi, tak je prostě nutné, aby psi byli specializovaní.

Myslíte nejen specializovaní zvlášť na mrtvé a živé, ale i specializovat zvlášť psy na sutiny a zvlášť na plošné hledání pohřešovaných?

Ano, přesně tak. Zvláštní psy na plošné vyhledávání a jiné zase na sutiny. Psi na plošné hledání by měli hledat živé i mrtvé, jelikož pravděpodobnost, že hledaná osoba bude mrtvá, je bohužel občas velká. Hledají živé i mrtvé a všechno to stejně označují. Ale psi do sutin, to je něco jiného. To musí být výhradně specialisté na hledání živých.

V záchranařině se nesmí nic nechat náhodě!

A proč takto úzce specializovaná zvířata?

V České republice většina záchranářů, a to jak amatérských, tak i profesionálů, dělá se svými psy sutiny i plochy. Specializace je nutná z jednoho prostého důvodu. V záchranařině se prostě nic nemůže nechávat náhodě. Pes by měl na povel k hledání reagovat naučeným, zcela jistým a jasným, způsobem. Hledat přesně to, co zná, a to také označit. Nemůžete nic ponechávat na jeho posouzení, třeba to, jestli je pod sutinou člověk živý nebo mrtvý. Prostě to nejde. Musí být jeden povel a jedno označení. A ne aby pes štěkal, když má živou osobu, a kdoví co dělal, když má mrtvé. Znovu musím zopakovat, že tady se prostě nic nesmí nechávat na náhodě.

Ale jsou přece i psi, kteří jsou schopní hledat a poznat oboje, ne?

Shirley Hammond má záchranářského psa, dobrmana, a byla s ním po 11. září 2001 hledat v New Yorku. Jelikož s matkou tohoto psa dělala mrtvoly, má doma vzorky. Takže ten pes byl s těmito pachy obeznámen. On ty pachy v New Yorku poznal. On je neoznačil, ale z jeho chování to Shirley poznala a na ta místa upozornila a mrtví lidé tam byli. Ale prostě to není naučené chování. Je to spíš náhoda, je to spíš otázka čtení z chování psa. A na tom se nemůže stavět.

Jak dlouho už se specializací zvlášť na plochu a zvlášť na sutiny v USA pracujete?

Pokud jde o Kalifornii, už když jsem mezi záchranáře přišla v roce 1990, existovali jenom psi na divočinu, tedy plochy, a na sutinu. Na sutinu byly federální zkoušky, které vypisuje FEMA (Federal Emergency Management Agency) a na plochu měla Kalifornie své vlastní zkoušky. Tehdy se i na plochách hledali jen živí. Ale záhy, v době, kdy jsem tam přišla, už se do ploch přidali i mrtví.

A na co jste se specializovala vy se Shastou?

Já jsem sutiny dělat nechtěla, protože můj pes byl šťastný na plošném vyhledání. Byla totiž úplně nejšťastnější, když mohla lítat. A byla v tom výborná, takže jsem s ní dělala plochy a na sutinu jsem si udělala jen takové malé zkoušky. V podstatě jen proto, že když se hledá někdo v ploše a náhodou se třeba prohledává nějaký kus pustého či rozpadlého baráku, aby to pes uměl a nebál se toho. A taky nás se psem sutiny moc nebavily. Mám problémy s koleny a pokud lezu po čtyřech, tak mě to bolí. A v sutinách se tomu člověk někdy nevyhne. Takže já jsem musela nosit takové ty boule na kolenou a to nebylo příjemné. Taky mě štvala helma, bolela mě z ní hlava už po půl hodině. Já nevím, co jsem to za člověka, ale prostě mě to nějak nesedlo. Možná jsem také přenášela své negativní pocity na psa. Na sutinách ráda pomáhám ostatním třeba jako figurant, ale výcvik na sutinách mě ani Shastu prostě nějak nechytl.

Henry: tři metry pod zemí

Co považujete za největší úspěch Shasty?

Ona byla přeučená na cadver a její životní úspěch byl, když spolu s dalšími dvěma dobrmankami z našeho týmu našly v roce 1993 za jeden den na dost velké ploše mrtvého člověka, který byl zahrabaný tři metry pod zemí.

Můžete to nějak přiblížit?

Bylo to v Half Moon Bay, malém městečku u nás v Kalifornii. Jeden člověk zabil svého známého a převzal jeho identitu. Dům, auto, kreditní karty, všechno. Policii ale řekl, že majitel někam odjel. Policii to bylo podezřelé, ale dostala povolení k domovní prohlídce jen na jeden jediný den, a přitom prohledávaná plocha byla obrovská, deset akrů ( tedy 49 000 m 2 , pozn.red.). Navíc byla celá čerstvě zoraná. My jsme tedy jednoho psa pustili na to zorané pole, jednoho psa jsme vzali do domu a třetí pes šel na stranu domu, kde byl vybagrovaný břeh sezónního potoka. Z toho potoka byla vybagrována hlína tak, že tvořila přirozenou hráz na sezónní jezírko. A pod tou hrází byla, deset stop hluboko, zahrnutá ta oběť. Jmenoval se Henry.

A to jste tam byli jako členové záchranářského týmu?

No, už tenkrát jsme měli psy specializované na plochu a hledali jak živé, tak cadaver. Ale tehdy ještě takto specializovaných psů tolik nebylo. Tehdy jsme tam byli policií pozváni v rámci CARDA (Californie Rescue Dog Association), která spadá pod OES (kalifornský ekvivalent ministerstvo vnitra – Office of Emergency Services). A když se policie z Half Moon Bay obrátila na ministerstvo o pomoc, že potřebují psy, tak nás tam ministerstvo vyslalo.

To bylo ještě s dobrmankou Shastou. Nyní ale máte border kólii. Kdy a proč jste změnila své do té doby oblíbené plemeno?

Shasta nám umřela bohužel v šesti letech. V roce 2000 jsem si pořídila, opět v Praze, borderku.

Na psa musí mít člověk čistou hlavu

A proč borderku a nikoliv do té doby oblíbeného dobrmana?

My pořád cestujeme tam a zpátky a dobrmana se lidé bojí. Můžete pořád dokola opakovat, že to je hodný pes, ale když jdete a ta máma si to dítě vezme za ručičku a přitáhne si ho, protože jde kolem dobrman… Už jsem z toho byla unavená. A tak jsem si jednoduše řekla, že i přes svou lásku k tomuto plemeni už dobrmana nechci. Nejprve jsem vyhlížela středního knírače, ale mezitím kolegyně měli borderky. Tak jsme si nakonec také vybrali borderku.

Tušila jste jaká změna to je?

No moc ne, protože ta jejich povaha je úplně jiná než u ostatních psů. Byla to ale příležitost naučit se něco nového. A také že ano. Borderkám se prostě všechno musí vysvětlit. Tak jsme tedy začali s Ness, kterou jsme poprvé viděli ve velikosti morčete. A jsme šťastní, že ji máme. Navíc je i velmi skladná, což je obzvlášť dobré pro naše časté cesty letadlem.

Jestli dobře počítám, Shasta umřela v roce 1996 a Ness máte od roku 2000. Proč ta proluka?

V těch pár letech jsme měli v životě hodně změn. Potkalo nás obrovské neštěstí, zemřel nám syn. Krátce poté zemřela moje matka a pak ještě Shasta. Všechno v rozmezí pár let. Dlouho jsme se z toho dostávali a stavěli život zase na nohy. Na psa tehdy nebylo ani pomyšlení. Na něj musí mít člověk čistou hlavu. Štěně jsme si pořídili až po pár letech. Ale to už jsme se rozhodli, že to dobrman nebude.

[Akt. známka: 1,63] 1 2 3 4 5
Jako v škole [1 - nejlepší ... 5 - nejhorší]

( Celý článek | Autor: Dušan Stuchlík | Počet komentářů: 2 | Přidat komentář | Informační e-mail | Vytisknout článek )


WWW.HafBezObav.CZ © 2004 - 2017 Haf Bez Obav s.r.o.

  Novinky
20.09.2017: Komunikace se psy, osobní setkání s koučem
Pro každý vztah a komunikaci musí být dva, aby si rozuměli. Člověk a zvíře jsou rozdílné bytosti, ať již z pohledu historie či vývoje. Partnerství člověka a zvířete je velmi výjimečný vztah.
Zveme vás tímto na setkání "Komunikace se psy".
Kdy: 5.11.2017
Kde: výcvikový areál HafBO Praha 5 - Stodůlky
Přihlašování ZDE!

19.09.2017: Semináře, přednášky...
Roger Abrantes - "Animal training my way"
Kdy: 24.-25.3.2018
Přihlašování: bude spuštěno...

18.09.2017: Pozvánka na Voříškiádu
Zveme vás na Voříškiádu pod patronací MČ Praha 13, kde HAFBO úzce spolupracuje.
Kdy: 23.9.2017, 14:00. Akce probíhá v rámci volnočasového festivalu Prahy 13.
Informace najdete na stránkách www.praha13.cz!
Budeme se na vás těšit.

17.09.2017: Parkování Stodůlky
Ve Stodůlkách došlo k omezení parkování přímo u cvičiště. Doporučujeme parkovat na zpevněné komunikaci u stožáru nebo u popelnic na tříděný odpad. Pozor na zákaz parkování v zeleni. Alespoň se s pejskem před cvičením projdete. Prosíme, nezapomeňte po svém pejskovi na cestě uklidit, pokud vykoná svoji potřebu. Popelnice na cvičáku máme. V případě, že nutně potřebujete ponechat svoje auto přímo u cvičiště, parkujte podélně s přístupovou cestou tak, aby nedocházelo k omezení průjezdu. V případě konání semináře, přednášek apod., budou informace k parkování aktualizovány.

23.08.2017: Semináře, přednášky...
Seminář - Nosework s Terezou Hladkou
Kdy: 17.9.2017
Přihlašování: ZDE!
.......................................
Roger Abrantes - "Animal training my way"
Kdy: 24.-25.3.2018
Přihlašování: bude spuštěno...


  Jsme na Facebooku

  Anketa
Jak přistupujete k odčervení psů?

Odčervuji pravidelně
475  (475 hl.)
Neodčervuji, nosím trus na rozbor
356  (356 hl.)
Odčervuji pravidelně a nosím trus na rozbor
333  (333 hl.)
Odčervuji nepravidelně
326  (326 hl.)
Neřeším to
323  (323 hl.)

Celkem hlasovalo: 1813


  Slovník


  Počasí od MeteoPress:
Počasí od MeteoPressPočasí od MeteoPressPočasí od MeteoPress

ISSN 1214-9004Administrátor: Peter KONČULARSS
Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS
Partnerství Terapie