Na HLAVNÍ STRANĚ najdete vždy aktuální články řazeny dle data zveřejnění. U každého článku je v „ kostičce “ uvedeno do jakého oboru daný článek zapadá. Obory jsou pak řazeny vlevo.V INZERCI jsem pro vás připravili možnost zveřejnění vlastních. inzerátů vč. prezentací akcí pro psy. Inzerce je samozřejmě zdarma.FÓRUM je tu pro vás na pokec.VÝCHOVA a VÝCVIK  je pro vás možností zapojit se do našich speciálních výchovných a výcvikových programů.SLUŽBY PRO PSY





 Vítej Host 
Prosím přihlaš se nebo se zaregistruj.
Nedostal jsi svůj aktivační email?
 
 
 
 Uživatelé Online 
70 Hostů, 0 Uživatelů

  Partneři

Veterinární klinika Delta


  Autoři
Pokud máte chuť a chcete se zapojit do našeho redakčního týmu, napište nám.

Vstup pro autory

téma

Socializační fáze ve vývoji psa

Vydáno dne 22. 08. 2005 (13516 přečtení)

Vývoj od narození až po pohlavně dospělého jedince lze rozdělit do několika, na sebe navzájem navazujících, fází. Socializační fáze má obrovský vliv na budoucí povahu štěněte. Pes se během ní učí základy veškerého sociálního chování. V tomto období chovatel předává štěňata novým majitelům. Pokud si z jakéhokoliv důvodu odebereme štěně až později, zkracujeme mu prožití socializační fáze s novou rodinou v novém prostředí a to může způsobit v pozdějším soužití se psem problémy.
 
Každý chovatel, psovod, i majitel psů by měl být z výše uvedených důvodů seznámen s vývojovými procesy, které se v této kritické fázi odehrávají.

Reklama


Časové mezníky socializační fáze
 
Období vývoje psa spadající do věku zhruba od 3 týdnů do 12 týdnů věku, je to 9 nejvýznamnějších týdnů života štěněte (Lindsay, 2000).
 
Trumler (1999) píše: „V novější literatuře se období od prvního opuštění pelechu do konce třetího měsíce života říká období socializace. Ale první úsek této fáze, přibližně do konce sedmého týdne života, se tak zřetelně vyznačuje zvlášť výrazným učením – a rovněž vrozenými dispozicemi k učení –, že bych se jím chtěl zabývat zvlášť. Socializace po skončení uvedeného období již pak probíhá ze strany štěněte mnohem aktivněji, jeho učení v tomto ohledu je již mnohem více určováno poučením ze strany ostatních psů, a proto se mi toto oddělení zdá oprávněné. Budu tedy odlišovat „fázi vtiskávání“ (čtvrtý až sedmý týden včetně) od vlastní „fáze socializace“ (osmý až dvanáctý týden včetně).“
 
Fáze vtiskávání začíná třetím, podle některých údajů až čtvrtým týdnem, a končí sedmým týdnem stáří štěněte. Vtiskáváním začíná socializace štěněte, která ovšem pokračuje i v dalších vývojových etapách. Proto bývá fáze vtiskávání nazývána také první socializační fází. Období od sedmého až osmého týdne do dvanáctého týdne života štěněte se nazývá socializační fáze, protože v této době se v návaznosti na vtiskávání vytvářejí složité společenské vtahy mezi psy i vztahy mezi člověkem a psem (Mikulica, 2004).
 
Veškeré časové údaje uváděné v této souvislosti musí být samozřejmě považovány pouze za průměrné hodnoty, které se dají posunovat směrem nahoru nebo dolů, podle toho, zda jde o psy vyzrávající pozdě nebo časně (Trumler, 1999).

Typické rysy socializační fáze
 
Toto období má tři výrazné rysy:
 
- vývoj mozku je ukončen. Mezi sedmým až osmým týdnem se na elektroencefalografu ukáží křivky typické pro mozkovou činnost dospělého psa;
- je ukončena senzitivní fáze pro vtiskávání;
- na začátku socializační fáze přechází štěně od chovatele k novému majiteli a dostává se mu individuální péče a výchovy (Mikulica, 2004).
 
Během socializační fáze začíná štěně projevovat většinu z modelů chování dospělého psa přinejmenším v hravé formě (Scott a Fuller, 1965).
 
S výjimkou chování při páření se již ve čtvrtém nebo pátém týdnu života projevují u štěněte téměř všechny způsoby chování dospělého psa (Trumler, 1999).
 
Socializační fáze je obdobím prudkého rozvoje modelu sociálního chování narozdíl od přechodné fáze, ve které nastávají změny zejména v základních smyslových a pohybových schopnostech. Většina nových modelů chování je přímo spojená s matkou a sourozenci a tvoří část z rychle se vyvíjejících sociálních vztahů zvířete (Scott a Fuller, 1965).
 
Od začátku socializační fáze je možno vytvářet stabilní podmíněné reakce (Mikulica, 2004).
 
V neonatální fázi vývoje matka neustále pečovala o svá štěňata. Nyní začíná štěňata opouštět na delší dobu a když se vrací, může vyvrhovat štěňatům potravu a také občas dovolí štěňatům sát mléko. Toto chování se začíná typicky projevovat mezi 3. a 4. týdnem po narození štěňat. Mnohdy fena při kojení neleží, štěňata matku musí následovat a pít, když fena stojí. Štěňata ochotně přijímají vyvrženou potravu a také pijí vodu nebo mléko, pokud je k dispozici (Scott a Fuller, 1965).
 
Trumler (1982) považuje zvýšenou agresivitu při krmení, kterou štěňata v této době projevují, za další příklad známého Haeckelova zákona o zkráceném opakování vývoje druhu ve vývoji mláďat. Život ve smečce představuje vyšší vývojový stupeň než život samotářského lovce, protože umožňuje spolupráci, a tím i efektivnější způsob lovu. Samotář nemůže trpět potravní konkurenty a je k nim velice agresivní. Ve společenském životě je však boj o potravu sociálním jevem, který ohrožuje soudržnost smečky. Je proto spoután mnoha psychickými zábranami, které umožňují nasycení i nejslabšímu členu společenství. Například malé štěně a kojící fena mají mít podle vlčího schématu jednoznačně přednost u žrádla. Pokud si štěňata odreagují boj o žrádlo v určený čas, dokáží v dospělosti zachovávat všechny zábrany, ale pokud tuto možnost neměla, sežere dospělý pes vlastním štěňatům bez váhání i jejich potravu. Sklony k prapůvodnímu chování se tedy musí vybít už v časném mládí, aby se z nich později nestal rušivý faktor pro život ve smečce.
 
Štěně se ocitne v této fázi, když začne viditelně reagovat na hlasitý zvuk. Fena začíná svá štěňata usměrňovat zavrčením, obvykle proto, aby jim zabránila krmit se, jak chtějí.
 
Ve 3 až 4 týdnech se zrak, sluch a čich štěňat stávají výkonnějšími. Začínají jíst tuhou stravu, štěkat, vrtět ocasem a pošťuchují se s ostatními štěňaty. Štěňata se v tomto věku snaží po probuzení vymočit mimo pelech.
 
Ve 4. až 5. týdnu se drbou, cení zuby, vrčí, honí se a hrají hry na zabíjení kořisti (třes hlavou). Začínají v tlamě nosit předměty. Štěňata se učí potlačit kousání v průběhu her se sourozenci.
 
V 5. až 8. týdnu je výraz tváře a uší viditelný. Začíná odstav. Štěňata plně používají svůj zrak a sluch a pohyb se stává více koordinovaným. Objevují se skupinové aktivity s ostatními sourozenci. Hrají si na dominanci a hierarchii. Sedmý týden je pro štěňata ideální doba na to, aby šla do nového domova (Bailey, 1998).
 
Toto období je obzvláště důležité pro vývoj emočně stabilní povahy a citové harmonie. Mnoho sociálních a emočních deficitů pozorovaných u dospělých psů se přičítá příliš časnému odebrání štěňat od matky a sourozenců (Lindsay, 2000).
 
Na konci této fáze štěňata začínají být opatrnější, ale jsou stále zvědavá, a budou všechno zkoumat (Bailey, 1998).
 
Jednou z výrazných změn v chování na začátku socializační fáze je tendence štěňat reagovat na přítomnost člověka a ostatních zvířat, které zahlédnou nebo uslyší na dálku. Tři týdny staré štěně se pomalu a opatrně přibližuje k člověku, který je tiše pozoruje a sedí přitom v kotci. Nakonec přijde blíž a očichá jeho boty a oblečení. Poté možná začne vrtět ocáskem rychle sem a tam. Zdá se, že samotné vrtění ocasem nemá žádnou přímou adaptivní funkci, avšak je to jednoduše výraz radostné emoce vůči sociálnímu objektu. Je těžké říci, jaký účinek má vrtění ocasem na ostatní psy, zdá se, že má stejný efekt jako úsměv dítěte na lidského pozorovatele, to jest odměna pro osobu, která navázala sociální kontakt. Štěně prozkoumává každý nový neživý předmět ve svém kotci velmi podobným způsobem, ale ocasem přitom nevrtí (Scott a Fuller, 1965).
 
Alelomimetické (skupinově koordinované) aktivity a sociální hra se začínají objevovat okolo tohoto období, kdy se vrh chová jako miniaturní smečka (Lindsay, 2000).
 
V této době se rovněž naplno probouzí zvědavost a explorační chování nabývá na intenzitě (Mikulica, 2004).
 
Explorační chování, měřené reakcí na vše nové, se liší spolu s věkem, nejvíce se vyskytuje u mladých psů.
 
Mladí strávili nejvíce času s novými hračkami a osobami, více reagovali na siluetu psa a v porovnání se starými psy u nich byla pozorována častější interakce vůči modelu psa (Siwak et al., 2001).
 
Změna lokality zpočátku štěňata znepokojuje jen velmi málo, ve věku šesti až sedmi týdnů jim taková změna velmi vadí, avšak později, když štěňata začínají prozkoumávat prostředí okolo místa na spaní do stále větší vzdálenosti, je změna lokality znepokojuje méně (Scott a Fuller, 1965).
 
U psů, kteří byli jako štěňata nemocní, se s podstatně větší pravděpodobností objevuje dominantní agresivita, agresivita vůči cizím lidem, strach z cizích osob, strach z dětí, štěkání v případě ponechání psa o samotě a nenormální nebo nevhodné sexuální chování (Domestic Dog).

Význam hry v socializační fázi
 
Prostřednictvím hry se štěňata učí „psí jazyk“ tím, že si ve styku s příslušníky stejného druhu spojují své a jejich výrazy s chováním, které následuje. Prostřednictvím hry také štěňata zažívají konflikty, které by měly katastrofální důsledky, kdyby byly myšleny vážně. Štěně kouše své sourozence a na oplátku je také kousáno. Skáče přes různé překážky a snaží se řešit neřešitelné problémy. Výsledkem toho všeho je, že štěně získává životně důležité poznatky samo o sobě i svém okolí. Později v životě už na takové omyly a chybné úsudky nebude čas. Přežití v přírodě záleží na okamžitém a správném rozhodnutí. I když naše štěňata nebudou asi muset řešit v dospělosti otázky života a smrti, důležitost hry a její opodstatnění se geneticky uchovaly po generace (Abrantes, 1999).
 
Na intenzitě nabývají hravé rvačky. Ve smečce se štěně učí vyhrávat i prohrávat a současně dozrávají sociální blokády agresivního chování (Mikulica, 2004).
 
V zápalu hry dojde často k silnému kousnutí do choulostivých částí těla. Obranná reakce a hlas bolesti postiženého poučí bratra hrubiána, že zašel příliš daleko. Učí se při tom odhadovat své síly a podrobit je vhodné kontrole. Jestliže teď důrazně poučíme štěně, že naše ruka není z tvrdého dřeva, brzy pochopí, kam až smí jít a i jako dospělý pes si s námi bude hrát jemně, jako bychom byli novorozené štěně. V bojových hrách se tím pozvolna vyvíjejí reakce, které brání vážnému poškození příslušníka druhu, a tím zeslabení sociálního svazku. V navazující fázi, kdy se tvoří sociální postavení, dostávají tyto sociální zábrany poprvé zvláštní význam (Trumler, 1982).
 
Štěně nad sebou potřebuje cítit autoritu. Ve smečce je autoritou dospělý pes-otec, který usměrňuje své potomky. Štěňata ukázňuje převážně při hře. V lidské společnosti na jeho místo nastupuje psovod a začíná s výchovou budoucího pracovního psa. ... Psovod by měl největší část výchovy cílevědomě přesouvat do hry. Čím více se toho štěně naučí při hře, tím radostněji a ochotněji se bude učit dále. Ochota k práci má základy právě v tomto období (Mikulica, 2004).
 
Především je třeba si uvědomit, že hra ve věku socializace jednou provždy určuje, s kým si štěně může hrát, a když se člověk v tomto období sám vyloučí, je to pro štěně fakt, který zformuje jeho chování vůči němu i do budoucnosti. Psí otec, který ještě dlouho působí jako vychovatel a učitel, si přece se štěňaty hraje také a touto hrou dovedně podporuje jejich chuť učit se pod jeho vedením dál. To bychom měli napodobit. Vývoj v dobrého služebního psa nebo v šikovného psího artistu, který se skutečnou radostí provádí všemožné kousky, začíná právě v socializační fázi. Pouze v ní se štěně může naučit radosti z učení. A pouze v této době se poučování – které je zpočátku přirozeně pouze pomalé a postupné – stává vazbou mezi učitelem a žákem. Pouze tam, kde je brán ohled na tento přirozený vývoj, vytvoří se zdravý poměr k učení a později se nikdy neprojeví problémy při vyžadování nových věcí. ... My si ale můžeme ušetřit spoustu problémů, když začneme navazovat důvěrný vztah už u malého štěněte a začneme budovat základy pro svou nadřazenost v radostné hře. Potom u psa nevznikne žádný odpor vůči novým věcem, které změní jeho život, nýbrž proběhne hladký přechod od hry ke všemu, co by hodný pes měl umět (Trumler 1999).
 
Domnělá slabost povahy mnohých psů má velmi často původ v chybách výchovy v socializační fázi, ve které si příliš málo hrajeme se psem, ale o to více ho cvičíme (Trumler, 1982).

Sekundární socializace (6. až 12. týden věku)
 
Narozdíl od většiny zvířat jsou psi odlišní v tom, že se musejí přizpůsobit mezidruhovým požadavkům, které vyžaduje domestikace. Tyto požadavky jsou dalekosáhlé, od hygienických návyků až po projevy náklonnosti a hru s cizím druhem – námi. Pes se musí cítit stejně pohodlně ve společnosti ostatních psů stejně tak jako ve společnosti člověka. Takováto sociální flexibilita je ve velké míře podmíněna časným seznámením s okolním prostředím a získáním zkušeností. Proces vazby a sociálního podmiňování v souvislosti s domácím prostředím člověka je nazýván sekundární socializace. Z mnoha důvodů sekundární socializace začíná tehdy, kdy štěně opouští matku a sourozence a začíná žít v lidské rodině. Ideální načasování tohoto přechodu je věk sedmi týdnů s relativním rozpětím -1 nebo +1 (6-8 týdnů) (Lindsay, 2000).
 
Je to doba, v níž se snadno vytvářejí sociální vztahy, jak s ostatními štěňaty, tak s lidmi. ... Tyto vztahy mohou být navázány s jakýmkoliv jedincem, který pobývá se štěňaty. Současně můžeme pozorovat chování, kdy je omezeno vytváření vztahu s náhodnou cizí osobou. První reakce na neznámou osobu je strach. S postupujícím věkem strachové a útěkové reakce zesílí a štěně je hůře překonává, takže náhodná cizí osoba kontakt nikdy nenaváže (Scott a Fuller, 1965).

Postup člověka při výchově štěněte
 
V průběhu 6. až 8. týdne by se štěně mělo zabydlet ve své nové rodině (Bailey, 1998).
 
I po příchodu k novému majiteli potřebuje malé štěně stále ještě alespoň občasný kontakt s jinými psy. U společenských plemen nepociťují většinou majitelé poruchy a nedostatky v sociálním chování svého psa jako přílišnou závadu. Psi vychovávaní v přílišné izolaci od jiných psů mívají velké potíže při uskutečňování pohlavního aktu (Mikulica, 2004).
 
Prostor na spaní by měl být jasně oddělen od prostoru na hraní, aby štěňata mohla pelech opustit, když chtějí vykonat potřebu. Štěňata držená na příliš malém prostoru, kde nejsou jednotlivé oblasti rozlišeny, nebo kde se nemohou bez cizí pomoci dostat z pelechu, nemají možnost si osvojit vhodné vyprazdňovací chování. Takto vyrůstající štěňata může být obtížné přivyknout domácímu prostředí. Stupeň mentálního vývoje štěňat bude nyní záviset na členitosti prostředí (Bailey, 1998).
 
V přírodě nosí v této době rodiče k doupěti malá zvířata a štěňata se učí chytat a zabíjet kořist. I pro počátky této činnosti je dána určitá „kritická“ fáze. A tak první úprava loveckého chování čeká psovoda právě nyní. Učí psa přinášet – hází štěněti míček a později jiné měkké předměty a tahá se s ním jemně o aport (Mikulica, 2004).
 
Nejistoty získané špatným zacházením v této době jsou těžko odstranitelné a nepřekonatelné konflikty působí na duši psa celý život (Trumler, 1982). V této době by se štěně také mělo setkat s různými hluky, zvuky a rozdílnými povrchy podlah. U štěňat vyrůstajících v domácím prostředí k tomu pravděpodobně dojde přirozeně. Štěňata by měla být příležitostně izolována od svých sourozenců a matky a měla by mít dostatek kontaktu s lidmi jak dospělými, tak s dětmi. To je velmi důležité v posledním týdnu před odchodem štěněte do nového domova a každému štěněti by se mělo věnovat minimálně pět minut individuální péče každý den, bez ohledu na to, kolik jich ve vrhu je (Bailey, 1998).
 
Šíře a rozsah sociálního partnerství mezi člověkem a psem jsou právě teď v socializační fázi neodvolatelně vtištěny a ovlivňují po celý další život téměř všechny vlastnosti psa (Trumler, 1982).
 
Pokud chcete formovat osobnost psa, je nejlepší začít již u malého štěněte. Tím, že vystavíte vaše nové štěně odpovídajícím zkušenostem v různých kritických fázích jeho života, můžete ve skutečnosti utvářet povahu štěněte tak, aby se později pozitivně projevila v pracovních schopnostech. Pro průměrného majitele psa je nejkritičtější období mezi sedmým a dvanáctým týdnem věku štěněte (Coren, 1995).

Závěr
 
Období socializační fáze je nesmírně důležitou etapou v životě psa, během kterého se vytvářejí složité sociální vztahy mezi psy i vztahy mezi člověkem a psem. Vývoj mozku je ukončen, je ukončena kritická fáze pro vtiskávání, nastává odstav a štěně je předáno novému majiteli. Rozvíjí se zvědavost, štěně navazuje kontakty s jinými lidmi i jinými zvířaty a začíná rozlišovat svoji smečku. Obecně lze říci, že problémové chování psů má velmi často původ v nesprávném zacházení se štěnětem právě v této době.
 
Individuální péče o štěně u nového majitele by měla být zárukou dalšího rozvoje psychiky. Je na majiteli, aby usměrňoval rozvoj štěněte a vštěpoval mu správné návyky. Je důležité zajistit štěněti dostatek kontaktu s cizími lidmi jak dospělými, tak dětmi, se psy různého stáří, plemene i velikosti, štěně by se mělo naučit pohybovat v různém prostředí a jezdit dopravními prostředky. Psovod by měl při výchově využívat hru a štěně správně motivovat. Pokud bude tomuto období věnována náležitá pozornost, lze očekávat následné harmonické soužití člověka se psem a ostatními zvířaty.

Seznam použité literatury
 
ABRANTES, Roger. Řeč psů : Encyklopedie psího chování. Zuzana Coufalová. České Budějovice : DONA, 1999. 230 s. ISBN 0-9660484-0-7.
 
BAILEY, Gwen. Pes : Výchova a výcvik. 1. vyd. [s.l.] : Jan Vašut, 1998. 192 s. ISBN 80-7236-090-6.
 
COREN, Stanley. The Intelligence of Dogs : A Guide to the Thoughts, Emotions, and Inner Lives of Our Canine Companions. New York : Bantam Books, 1995. 288 s. ISBN 0-553-37452-4.
 
LINDSAY, Steven R. Handbook of Applied Dog Behavior and Training : Volume One – Adaptation and Learning. 1st edition. Iowa : Iowa State Press, 2000. 410 s. ISBN 0-8138-0754-9.
 
MIKULICA, Vladimír. Poznej svého psa. 3. rozš. vyd. Litvínov : Dialog, 2004. 312 s. ISBN 80-85843-00-5.
 
SCOTT, John Paul, FULLER, John L. Genetics and the Social Behavior of the Dog. Chicago : The University of Chicago Press, c1965. 468 s. ISBN 0-226-74338-1.
 
SIWAK, C.T., TAPP, P.D., MILGRAM, N.W. Effect of age and level of cognitive function on spontaneous and exploratory behaviors in the beagle dog. Learning & Memory. 2001, vol. 8, no. 6, s. 317-325.
 
The domestic dog : its evolution, behaviour, and interactionc with people. James Serpell. Cambridge : Cambridge University Press, c1995. 280 s. ISBN 0 521 42537 9.
 
TRUMLER, Eberhard. Tykáme si se psem. České Budějovice : DONA, 1999. 222 s. ISBN 80-86136-58-2.
 
TRUMLER, Eberhard. Rozumíme psům?. 1. vyd. Praha : Panorama, 1982. 200 s.
 

Přílohy
 
Obr. 1.: Obr 1Fena plemene bearded collie kojí svá 5 týdnu stará štěňata vleže
Foto: J. Ježková
Obr. 2.:obr 2 Fena plemene bearded collie kojí svá 5 týdnu stará štěňata ve stoje
Foto: O. Ježek
Obr. 3.: Obr 3Přikrmování 5 týdnů starých štěňat
Foto: J. Ježková
Obr. 4.: Obr 4Manipulace se štěnětem
Foto: J. Ježková
Obr. 5.: Obr 5Kontakt člověka se štěnětem
Foto: J. Ježková
Obr. 6.: obr 6Miniaturní smečka
Foto: J. Ježková
Obr. 7.: Obr 7Hra
Foto: J. Ježková
Obr. 8.: Obr 8Hra
Foto: J. Ježková
Obr. 9.: Obr 9Hra 5 týdnů starého štěněte se starší sestrou
Foto: J. Ježková

[Akt. známka: 1,37] 1 2 3 4 5
Jako v škole [1 - nejlepší ... 5 - nejhorší]

( Celý článek | Autor: Jana Ježková ml | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mail | Vytisknout článek )


WWW.HafBezObav.CZ © 2004 - 2017 Haf Bez Obav s.r.o.

  Novinky
07.11.2017: Seznamovací lekce listopad
Seznamovací lekce na listopad jsou omezeny s ohledem na dostupnost instruktorů. Děkujeme za pochopení.

20.09.2017: Komunikace se psy, osobní setkání s koučem
Pro každý vztah a komunikaci musí být dva, aby si rozuměli. Člověk a zvíře jsou rozdílné bytosti, ať již z pohledu historie či vývoje. Partnerství člověka a zvířete je velmi výjimečný vztah.
Zveme vás tímto na setkání "Komunikace se psy".
Kdy: 5.11.2017
Kde: výcvikový areál HafBO Praha 5 - Stodůlky
Přihlašování ZDE!

19.09.2017: Semináře, přednášky...
Roger Abrantes - "Animal training my way"
Kdy: 24.-25.3.2018
Přihlašování: bude spuštěno...

18.09.2017: Pozvánka na Voříškiádu
Zveme vás na Voříškiádu pod patronací MČ Praha 13, kde HAFBO úzce spolupracuje.
Kdy: 23.9.2017, 14:00. Akce probíhá v rámci volnočasového festivalu Prahy 13.
Informace najdete na stránkách www.praha13.cz!
Budeme se na vás těšit.

17.09.2017: Parkování Stodůlky
Ve Stodůlkách došlo k omezení parkování přímo u cvičiště. Doporučujeme parkovat na zpevněné komunikaci u stožáru nebo u popelnic na tříděný odpad. Pozor na zákaz parkování v zeleni. Alespoň se s pejskem před cvičením projdete. Prosíme, nezapomeňte po svém pejskovi na cestě uklidit, pokud vykoná svoji potřebu. Popelnice na cvičáku máme. V případě, že nutně potřebujete ponechat svoje auto přímo u cvičiště, parkujte podélně s přístupovou cestou tak, aby nedocházelo k omezení průjezdu. V případě konání semináře, přednášek apod., budou informace k parkování aktualizovány.


  Jsme na Facebooku

  Anketa
Jak přistupujete k odčervení psů?

Odčervuji pravidelně
647  (647 hl.)
Neodčervuji, nosím trus na rozbor
396  (396 hl.)
Odčervuji pravidelně a nosím trus na rozbor
369  (369 hl.)
Odčervuji nepravidelně
362  (362 hl.)
Neřeším to
348  (348 hl.)

Celkem hlasovalo: 2122


  Slovník


  Počasí od MeteoPress:
Počasí od MeteoPressPočasí od MeteoPressPočasí od MeteoPress

ISSN 1214-9004Administrátor: Peter KONČULARSS
Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS
Partnerství Terapie